# Nejvyšší soud, sp. zn. 28 Cdo 540/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 28 Cdo 540/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.540.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 5. 2018
- Datum zveřejnění: 17. 7. 2018
- Klíčová slova: Zastavení řízení
- Dotčené předpisy: § 104 odst. 1 o. s. ř.; § 103 o. s. ř.; § 236 o. s. ř.

## Výrok

Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 30. listopadu 2017, č. j. 59 Nc 2/2017-340, se zastavuje.

## Odůvodnění

Žalobce napadl dovoláním v záhlaví označené usnesení krajského soudu, kterým nebyla věc vedená u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 157/2017 přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu v Hodoníně.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) dovolání projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen "o. s. ř.".

Dovolací soud přihlíží kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení (§ 243b ve spojení s § 103 o. s. ř.).

Podle § 12 odst. 2, 3 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Pojem "nadřízený soud", je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, a nikoliv ze vztahů instančních (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 453/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1665/2010).

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze podle § 236 odst. 1 o. s. ř. napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Rozhodnutí krajského soudu o nepřikázání věci je rozhodnutím společně nadřízeného soudu (a nikoli rozhodnutím odvolacího soudu), které právě z tohoto důvodu dovoláním napadnout nelze, což zakládá nedostatek funkční příslušnosti k projednání dovolání proti takovému rozhodnutí.

Nedostatek funkční příslušnosti k projednání dovolání je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, publikované pod č. 112/1997 v časopise Soudní judikatura); Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobce zastavil (§ 104 odst. 1, § 243b o. s. ř.).

V rozhodnutí, jímž se řízení bude končit, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení (§ 243g odst. 1, věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. 5. 2018

Mgr. Zdeněk Sajdl
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/28-CDO-540/2018-1)