# Nejvyšší soud, sp. zn. 28 Cdo 3701/2015

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 28 Cdo 3701/2015
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:28.CDO.3701.2015.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 5. 2016
- Datum zveřejnění: 26. 7. 2016
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Vady podání
- Dotčené předpisy: § 243f odst. 3 o. s. ř.; § 241a odst. 2 o. s. ř.; § 237 o. s. ř.; § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalované, které směřuje proti výrokům I. a III. rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 5. 2015, č. j. 21 Co 9/2015-294, není podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen "o. s. ř."), přípustné, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a k dovolacímu přezkumu nepředložila žádnou otázku hmotného či procesního práva ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř., na jejímž vyřešení má napadené rozhodnutí podle jejího mínění záviset (k otázce přípustnosti dovolání se ve svém podání vyjádřila pouze tak, že "je přesvědčena, že je dovolání přípustné, neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, a je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a má být proto posouzena jinak" a že "přípustnost je tedy dána ustanovením § 237 o. s. ř.") - srov. např. právní názor vyslovený v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2014, sp. zn. 29 ICdo 7/2014, ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2563/2015, ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 29 ICdo 43/2013, a ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 29 NSCR 30/2015. Souladnost této judikatury dovolacího soudu s ústavním pořádkem potvrdil Ústavní soud např. v usneseních ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, nebo ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13. Dovolání proti výrokům I. a III. rozsudku odvolacího soudu tedy trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Dovolání žalované směřuje dále i proti výrokům IV. a V. rozsudku odvolacího soudu. Výrokem IV. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 23.717,- Kč, a výrokem V. tak, že žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Náchodě náklady řízení ve výši 4.493,- Kč. Přípustnost dovolání proti těmto výrokům je tak vyloučena ustanovením § 238 odst. 1. písm. d) o. s. ř., neboť jimi bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, a nejedná se přitom o vztah ze spotřebitelské smlouvy, pracovněprávní vztah, ani o věc uvedenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.; v situaci, kdy dovolání nebylo možno věcně projednat již pro jeho vady, nelze náklady žalobkyně spojené s podáním vyjádření k dovolání sepsaným advokátem považovat za účelně vynaložené náklady na bránění práva.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. května 2016

JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/28-CDO-3701/2015-1)