# Nejvyšší soud, sp. zn. 28 Cdo 2571/2014

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 28 Cdo 2571/2014
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2014:28.CDO.2571.2014.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 8. 2014
- Datum zveřejnění: 25. 8. 2014
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 236 o. s. ř.; § 237 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2001 do 31.12.2012

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 8. září 2010, č. j. 4 C 392/2007-72, zastavil řízení (výrok I) a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 68.750,- Kč (výrok II).
Usnesením ze dne 23. května 2011, č. j. 64 Co 74/2011-81, Městský soud v Praze usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku o náhradě nákladů řízení potvrdil (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Proti usnesení odvolacího soudu brojil žalobce podáním ze dne 9. června 2011, jež bylo soudu prvního stupně doručeno dne 15. června 2011 a které je - posuzováno podle jeho obsahu (srov. § 41 odst. 2 občanského soudního řádu) - dovoláním směřujícím proti označenému rozhodnutí odvolacího soudu.

Jelikož dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno před 1. 1. 2013, Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. článek II - přechodná ustanovení - bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen "o. s. ř." Podle procesního předpisu v tomto znění posuzoval i otázku přípustnosti dovolání. Shledal, že dovolání přípustné není.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Ustanovení § 238, 238a a 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proto Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 věty první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalované, jež by na jejich náhradu měla jinak zásadně právo, v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. srpna 2014

Mgr. Petr Kraus
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/28-CDO-2571/2014-1)