# Nejvyšší soud, sp. zn. 28 Cdo 2482/2025

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 28 Cdo 2482/2025
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:28.CDO.2482.2025.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 9. 2025
- Datum zveřejnění: 1. 10. 2025
- Klíčová slova: Odklad právní moci
- Dotčené předpisy: § 243 písm. b) o. s. ř.

## Výrok

Právní moc rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2025, č. j. 21 Co 229/2024-881, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání účastníka podaném v této věci.

## Odůvodnění

1. Rozsudek odvolacího soudu (jímž byl v odvoláním napadených výrocích změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobkyně jsou podílovými spoluvlastnicemi blíže specifikovaných pozemků v katastrálním území XY a v tom rozsahu bylo nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu pro Středočeský Kraj a hl. město Prahu ze dne 28. 12. 2016, č. j. SPU 611768/2016) napadl dovoláním účastník řízení - Povodí Vltavy, státní podnik. Přípustnost dovolání spatřuje v odklonu napadeného rozhodnutí od odkazované rozhodovací praxe dovolacího soudu a Ústavního soudu (§ 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "o. s. ř."), co do důvodu má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1, věta první, o. s. ř.). Dovolatel má za to, že předmětné pozemky jsou funkčně spojeny s dalšími nemovitostmi, jež představují vodní dílo, a že jejich vydání oprávněným osobám brání překážka dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

2. Spolu s dovoláním proti shora označenému rozsudku odvolacího soudu účastník současně učinil návrh na odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, argumentuje tím, že žalobkyně aktuálně již činí konkrétní kroky za účelem převodu předmětných pozemků do vlastnictví třetí osoby, a že takovou dispozicí s pozemky, bude-li dovolání vyhověno, bude dovolatel závažně ohrožen na svých právech, jde-li o znovunabytí vlastnického práva k těmto pozemkům.

3. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí,
je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

4. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§ 10a o. s. ř.), shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit právní moc napadeného rozhodnutí, splněny (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolací soud v poměrech projednávané věci přihlédl k hrozící újmě na právech dovolatele, která by mohla nastat (a byla by jen obtížně reparovatelná), kdyby zůstaly zachovány účinky závaznosti (dovoláním napadeného) rozhodnutí odvolacího soudu, projevující se zde např. i v tom, že žalobkyně, kterým byly předmětné pozemky vydány podle zákona č. 229/1991 Sb. (rozhodnutím bylo konstituováno jejich vlastnického právo), mohly by s pozemky dále nakládat (disponovat). Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.

5. Z těchto důvodů Nejvyšší soud k návrhu dovolatele rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o jím podaném dovolání), že právní moc dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu se odkládá do právní moci rozhodnutí o podanému dovolání (§ 243 písm. b/ o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/28-CDO-2482/2025-2)