# Nejvyšší soud, sp. zn. 28 Cdo 202/2011 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 28 Cdo 202/2011 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.202.2011.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 15. 3. 2011 - Datum zveřejnění: 1. 4. 2011 - Klíčová slova: Pravomoc soudu, Zmírnění křivd (restituce) - Dotčené předpisy: § 7 odst. 2 o. s. ř.; § 4 předpisu č. 212/2009Sb. ## Výrok I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. ## Odůvodnění Městský soud v Praze výše označeným usnesením zrušil zamítavý rozsudek vůči žalobci ze dne 12. 2. 2010 (č. l. 71) a řízení zastavil s tím, že se věc postupuje Ministerstvu vnitra ČR jako orgánu, do jehož pravomoci náleží; žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Proti usnesení Krajského soudu v Brně podal žalobce dovolání. Tvrdil, že řízení je postiženo vadou s následkem nesprávného rozhodnutí a že usnesení odvolací instance spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle něj jde o přezkum správního rozhodnutí (zamítavého rozhodnutí ministerstva financí ze dnů 15. 8. a 10. 11. 2008). Žalobce, který požaduje náhradu za nemovitosti zanechané na území někdejší P. R. (Z. U.), se domnívá, že v mezidobí vydaný zákon č. 212/2009 Sb. neobsahuje přechodná ustanovení a že je třeba dokončit řízení s přihlédnutím k němu. Proto nechť Nejvyšší soud zruší jím napadené usnesení a věc vrátí odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaný ve vyjádření k dovolání s tímto nesouhlasil a žádal, aby žalobci nebylo vyhověno. Nejvyšší soud shledal, že žalobce, zastoupený advokátkou, podal dovolání v otevřené lhůtě (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání bylo přípustné podle § 239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Dovolací důvody pak uplatněny podle § 241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř. Přípustnost dovolání tu byla založena též podle § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí lze přičíst tomu, že bylo rozhodováno o způsobu pokračování v řízení za situace, při níž již správní orgán nárok žalobce projednával a poté byl vydán zákon č. 212/2009 Sb., který teprve předmětnou problematiku náležitě upravil. Dovolání však není důvodné. Odvolací soud nepochybil, jestliže dovodil, že rozhodnou skutečností ve věci je vydání zákona č. 212/2009, upravujícího podmínky odškodnění osob zanechavších majetek na území již zmíněné někdejší součásti Československé republiky, v mezidobí. Tento zákon stanoví pravomoc Ministerstva vnitra ČR jako organizační složky státu, jež je výlučně příslušná k odškodnění předmětných nároků (viz § 4 citovaného zákona a návazná ustanovení). Za tohoto právního stavu skutečně nezbylo, než pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (§ 104 odst. 1 o. s. ř.) toto řízení - za současného zrušení prvostupňového rozsudku - zastavit a věc postoupit správnímu orgánu příslušnému (podrobněji viz odůvodnění napadeného usnesení). Na straně žalující lze pochopit procesní snahu o zachování kontinuity projednávání již uplatněného nároku, o němž bylo soudem prvního stupně navíc meritorně (byť zamítavě) rozhodnuto. Nelze však obejít pořad práva, nastolený zákonem č. 212/2009 Sb., který nabyl účinnost sice před vyhlášením rozsudku soudu prvního stupně, ale poté, co bylo o nároku žalobce záporně rozhodnuto Ministerstvem financí ČR - tedy nyní již nepříslušným orgánem - bez toho, že by kritériem pro posouzení žalobcova nároku mohl být zákon č. 212/2009 Sb. Je třeba vytvořit takové procesní podmínky, aby byl žalobcem uplatněný nárok projednáván a posuzován ať již správním orgánem, či případně posléze soudem podle platné procedury, k tomu příslušným orgánem a podle téhož právního předpisu. Postupem, který zvolil odvolací soud, není dotčeno právo žalobce na soudní ochranu ve smyslu § 1 o. s. ř. i v ústavní rovině podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ze všech uvedených důvodů dovolací soud dovolání žalobce zamítl, neboť rozhodnutí odvolací instance je věcně správné (§ 243b odst. 2 věta před středníkem o. s. ř.). Žalovanému nevznikly žádné náklady řízení, jejichž náhrada by mu měla být přisouzena k tíži žalobce. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 15. března 2011 JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/28-CDO-202/2011-1)