# Nejvyšší soud, sp. zn. 28 Cdo 1343/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 28 Cdo 1343/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.1343.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 3. 8. 2011
- Datum zveřejnění: 30. 9. 2011
- Klíčová slova: Dovolání, Podmínky řízení
- Dotčené předpisy: § 236 o. s. ř.; § 243c o. s. ř.; § 104 odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Žalobce podal k Nejvyššímu soudu dovolání proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým tento soud odmítnul nejasné podání žalobce, jenž ani přes výzvy soudu učiněné usnesením ze dne 20. 12. 2010, č. j. 30 Co 556/2010-101, a usnesením ze dne 25. 1. 2011, č. j. 30 Co 556/2010-106, nedostatky svého podání neodstranil (viz § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu, ve znění pozdějších předpisů).

V souladu s ustanovením § 236 o. s. ř. je dovoláním možno napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze v případech, v nichž to zákon připouští.

Dle § 237 o. s. ř. je dovolání přípustné (za podmínek v tomto ustanovení blíže rozvedených) pouze proti rozsudku či usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno či potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně. Rovněž ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. stanoví přípustnost dovolání pouze proti těm rozhodnutím soudu, jež jsou činěna v rámci odvolacího přezkumu prvostupňového rozhodnutí. V projednávané věci nelze přehlédnout, že Městský soud v Praze rozhodoval nikoliv jako přezkumná instance v rámci odvolacího řízení, ale jemu adresované nejasné podání odmítnul jako soud nalézací rozhodující o věci v prvním stupni.

Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, k jehož projednání ovšem není Nejvyšší soud funkčně příslušný (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 47, svazek 6/2006). Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení ve smyslu § 104 o. s. ř., jenž brání tomu, aby Nejvyšší soud mohl pokračovat v řízení o dovolání proti napadenému usnesení, pročež Nejvyšší soud dovolací řízení dle § 104 odst. 1 ve spojení s § 243c o. s. ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 146 odst. 2, věty první, o. s. ř. za situace, kdy žalovaným, kteří by jinak měli na náhradu nákladů dovolacího řízení právo, v tomto řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. srpna 2011
JUDr. Jan E l i á š, Ph.D., v. r. předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/28-CDO-1343/2011-1)