# Nejvyšší soud, sp. zn. 28 Cdo 1001/2002 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 28 Cdo 1001/2002 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2002:28.CDO.1001.2002.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 28. 6. 2002 - Datum zveřejnění: 31. 12. 2009 - Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb. ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. ## Odůvodnění Žalobou podanou u Okresního soudu v Chebu dne 24.6.1997 domáhal se žalobce uložení povinnosti žalovanému vyklidit a vyklizený odevzdat byt blíže popsaný v žalobě. Okresní soud v Chebu jako soud prvního stupně v pořadí druhým rozsudkem ze dne 29.8.2000, č.j. 12 C 40/97-54 žalobě vyhověl. Dospěl k závěru, že na žalovaného nepřešlo podle § 706 odst. 2 věta druhá o.z. právo nájmu po nájemkyni M. F. Uzavřel, že žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu. K odvolání žalovaného Krajský soud v Plzni jako soud odvolací výše uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že žalovaný nesplnil zákonné předpoklady pro přechod práva nájmu podle § 706 o.z. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 18.1.2002. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 15.3.2002 dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a § 237 odst. 3 o.s.ř. Tvrdil existenci dovolacích důvodů podle § 241a odst. 2, písm. a), b) o.s.ř. Namítal, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobce navrhl zamítnutí dovolání. Řízení v této věci bylo zahájeno podáním žaloby dne 24.7.1997, tedy za účinnosti občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (to je do dne 31. 12. 2000). Rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 29.8.2000 tak bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k ustanovení bodu 15. hlavy I. - přechodná ustanovení k části první - zákona č. 30/2000 Sb., proto i pro projednání věci a jejímu rozhodnutí odvolacím soudem přicházelo do úvahy rozhodování podle dosavadních právních předpisů. Rovněž z hlediska dovolacího řízení je nutno vycházet z ustanovení bodu 17. těchže přechodných ustanovení. Podle nich dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů. Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí zejména posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, jakož i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. Uvedený důsledek vychází z povahy ustanovení bodu 15. a 17. zmíněných přechodných ustanovení, neboť jde o předpis kogentní povahy, od nichž se soud nemůže odchýlit. Proto v tomto rozsudku jsou uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen "o.s.ř."). Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnou pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (§ 240 odst. 2 věta první o.s.ř.). V této věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty jednoho měsíce od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle § 243 odst. 4 o.s.ř. za použití ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 o.s.ř. za použití § 224 odst.1 o.s.ř., § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 150 o.s.ř. Žalovaný sice neměl se svým dovoláním úspěch, žalobci však v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady nevznikly, když vyjádření k dovolání nebylo možno zohlednit jako úkon právní služby ve smyslu ustanovení 11 odst. 1 až 3 vyhl. č.177/1996 Sb. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 28. června 2002 JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/28-CDO-1001/2002-1)