# Nejvyšší soud, sp. zn. 27 Cdo 83/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 27 Cdo 83/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.83.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 4. 2018
- Datum zveřejnění: 26. 6. 2018
- Klíčová slova: Vady podání, Zneužívání výkonu práv a povinností
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.; § 243c odst. 2 o. s. ř.; § 2 o. s. ř.; § 43 odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

## Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 16. května 2017, č. j. 12 C 174/2013-752, odmítl žalobu pro zmatečnost ze dne 6. prosince 2016 podanou žalobcem proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. ledna 2015, č. j. 12 C 174/2013-213, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. října 2015, č. j. 15 Co 254/2015-407, z důvodu upraveného v § 229 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. července 2017, č. j. 15 Co 346/2017-873, k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež se - přesto, že je sepsal advokát - pohybuje na samé hranici srozumitelnosti. Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož žaloba pro zmatečnost postrádá náležitosti nezbytné pro to, aby bylo možné v řízení pokračovat, přičemž dovolatel tyto vady přes výzvu soudu prvního stupně (a přes poučení o následcích neodstranění vad žaloby) neodstranil, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (k náležitostem žaloby pro zmatečnost srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2010, sp. zn. 21 Cdo 1268/2009, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. března 2010, sp. zn. 21 Cdo 4980/2008, a ze dne 9. března 2011, sp. zn. 21 Cdo 2253/2009).

Dovolatel (na str. 60 a násl. dovolání) uvádí, že má právo "dovolat se toho, aby o tomto dovolání nejednali soudci Nejvyššího soudu ČR" dále vyjmenovaní (jde o 30 soudců občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu). S ohledem na způsob, jakým je tato "výhrada" formulována, jakož i s ohledem na to, že jediným (byť obtížně) srozumitelným důvodem, pro který dovolatel namítá podjatost vyjmenovaných soudců, je jejich postup v jiných řízeních (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), Nejvyšší soud považuje vznesenou námitku podjatosti za zjevné zneužití tohoto procesního institutu; proto k této námitce nepřihlížel (§ 2 o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 in fine o. s. ř.).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 26. dubna 2018

JUDr. Petr Šuk
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/27-CDO-83/2018-1)