# Nejvyšší soud, sp. zn. 27 Cdo 4908/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 27 Cdo 4908/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.4908.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 18. 7. 2018
- Datum zveřejnění: 8. 10. 2018
- Klíčová slova: Bytové družstvo, Forma právních jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ], Převod vlastnictví
- Dotčené předpisy: § 230 obch. zák.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit L. H. na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
III. Ve vztahu mezi navrhovatelem, J. S. a MÍR, stavebním bytovým družstvem, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 10. 2016, č. j. 19 Cm 166/2014-502, určil, že navrhovatel je členem MÍR, stavebního bytového družstva (dále jen "družstvo"), a nájemcem "družstevního bytu č. 11 o velikosti 4/IV ve III. podlaží v domě na adrese B.", a že mu přísluší práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu vztahující se k družstevnímu bytu (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II., III. a IV.) a o poplatkové povinnosti (výrok V.).

Vrchní soud v Olomouci k odvolání družstva a L. H. v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."), odmítl jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož se soud prvního stupně měl zabývat tím, zda se původní navrhovatel a J. S. při převodu členství v družstvu dohodli na výši úplaty nebo způsobu jejího určení v jiné než písemné formě (když v písemné smlouvě obsažené ujednání o tom, že původní navrhovatel a J. S. spolu vypořádali zůstatkovou hodnotu převáděného členského podílu, vede podle odvolacího soudu k úsudku, že jde o úplatný převod), je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu [srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2009, sp. zn. 29 Cdo 328/2007, uveřejněného pod číslem 16/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen "R 16/2010"), a zejména odůvodnění odvolacím soudem přiléhavě citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3279/2015].

Z té se podává, že ačkoli platí, že jednou z obligatorních obsahových náležitostí smlouvy o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu je i stanovení toho, zda je převod úplatný, či bezúplatný (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 271/2010, uveřejněné pod číslem 31/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), je nutné respektovat, že v písemné části smlouvy nemusí být zachyceno, zda jsou členská práva a povinnosti převáděny za úplatu, či bezúplatně (a této okolnosti je také třeba přizpůsobit dokazování, které je v řízeních o určení členství v bytových družstvech ovládáno vyšetřovací zásadou); vyšlo-li najevo, že součástí písemné smlouvy je i ujednání, podle něhož si účastníci vypořádali "vypořádací podíl", je zjistitelné, že šlo o převod úplatný (srov. R 16/2010).

Dospěl-li proto soud prvního stupně v poměrech projednávané věci k závěru, podle něhož není-li v listině zachycující obsah smlouvy výslovně uveden údaj o tom, zda šlo o převod úplatný, či bezúplatný, a v případě úplatného převodu údaj o "ceně", musí být tato smlouva označena za neplatnou, a nezabýval-li se dalším prokazováním toho, zda se smluvní strany na výši úplaty nebo způsobu jejího určení dohodly ústně, je jeho právní posouzení věci neúplné, a tudíž nesprávné.

Odkaz navrhovatele na závěry přijaté v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. 26 Cdo 5147/2009, není přiléhavý, neboť v tam řešené věci se dovolací soud zabýval smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřenou výlučně v písemné podobě.

Výroky o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněny (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/27-CDO-4908/2017-1)