# Nejvyšší soud, sp. zn. 27 Cdo 3743/2017 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 27 Cdo 3743/2017 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.3743.2017.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 20. 2. 2018 - Datum zveřejnění: 20. 4. 2018 - Klíčová slova: Příslušnost soudu věcná, Vázanost rozhodnutím soudu, Právní moc rozhodnutí - Dotčené předpisy: § 159a odst. 5 o. s. ř. ve znění od 01.01.2003 do 31.12.2013; § 167 odst. 2 o. s. ř. ## Výrok Dovolání se odmítá. ## Odůvodnění Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 29. dubna 2016, č. j. 11 C 340/2015-153, na návrh navrhovatelky ze dne 9. května 2014 připustil, aby "do řízení na straně žalované přistoupila" G. T. (výrok I.), a připustil změnu "žaloby, kterou by bylo určeno, že" J. T., byl ke dni 25. března 2013 a stále je jediným společníkem ASKINO, s. r. o., se sídlem ve Střelicích, Trpín 713/9, PSČ 664 47, identifikační číslo osoby 25547844 (výrok II.). Krajský soud v Brně k odvolání G. T. v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil. Proti usnesení odvolacího soudu podala G. T. dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a nejsou splněny ani podmínky přípustnosti dovolání formulované v § 237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, podle kterého usnesení soudu prvního stupně nemělo být vůbec vydáno, neboť o návrhu navrhovatelky ze dne 9. května 2014 již bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10. června 2014, č. j. 1 Cm 178/2013-54, které nabylo právní moci dne 17. července 2014, je zcela v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž pravomocné usnesení o procesním návrhu účastníka zakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159a a § 167 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení § 226 odst. 2 o. s. ř není oporou pro závěr, že postoupením věci věcně příslušnému soudu pominuly účinky rozhodnutí o připuštění změny návrhu na zahájení řízení a o přistoupení dalšího účastníka řízení vydaného věcně nepříslušným soudem (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2016, sp. zn. 29 Cdo 2094/2014). Dovolatelka v dovolání navrhuje "odkladný účinek" dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř.), není "projednatelný" ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Nejvyšší soud se proto tímto návrhem nezabýval. K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Pouze pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že jelikož jde v projednávané věci o řízení dle § 200e a násl. o. s. ř. [ve věci uvedené v § 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř. - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 673/2008, nebo ze dne 12. března 2015, sp. zn. 29 Cdo 572/2015], neoznačují se jeho účastníci jako "žalobkyně" a "žalovaní", nýbrž jako "navrhovatelka" a "účastníci", resp. odvozeně od jejich hmotněprávního postavení (např. "společnost") - srov. § 200e odst. 3 ve spojení s § 94 odst. 1 větou první o. s. ř. Řízení je ovládáno zásadou vyšetřovací (§ 120 odst. 2 o. s. ř.), přičemž ve věci samé se rozhoduje usnesením (§ 200e odst. 3 o. s. ř.). Na tomto závěru přitom nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že Vrchní soud v Olomouci v odůvodnění usnesení ze dne 23. září 2015, č. j. 5 Cmo 174/2015-132, jímž věc postoupil Okresnímu soudu Brno-venkov jako soudu věcně příslušnému, uplatněný nárok kvalifikoval jako určovací žalobu ve smyslu § 80 písm. c) a § 9 odst. 1 o. s. ř., neboť právní kvalifikací nároku pro účely určení věcně příslušného soudu soud rozhodující o věci samé vázán není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1171/2014). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 20. února 2018 JUDr. Marek Doležal předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/27-CDO-3743/2017-1)