# Nejvyšší soud, sp. zn. 27 Cdo 3664/2017 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 27 Cdo 3664/2017 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.3664.2017.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 23. 10. 2017 - Datum zveřejnění: 29. 12. 2017 - Dotčené předpisy: § 80 o. s. ř. ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit prvnímu žalovanému a druhému žalovanému (každému z nich) na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.182,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupkyně. ## Odůvodnění Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozsudkem ze dne 11. dubna 2016, č. j. 13 C 136/2015-46, určil, že "převod" obchodního podílu ve výši 100 % ve společnosti MetalPro Vysočina s. r. o., identifikační číslo osoby 29380201, z prvního žalovaného na druhého žalovaného je neplatný (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. Nejvyšší soud přijal při výkladu § 80 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2013 tyto závěry: 1) Určovací žaloba podle § 80 písm. c) o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 1997, pod číslem 21; srov. i důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. října 1999, sp. zn. 2 Cdon 1628/96, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. května 2005, sp. zn. 30 Cdo 695/2005, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 3469/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2014, sp. zn. 23 Cdo 2332/2013, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013, a judikaturu v nich citovanou). 2) Má-li právní otázka (platnost smlouvy/právního jednání), o níž má být rozhodnuto, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 1996, sp. zn. II Odon 50/96, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. dubna 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, uveřejněný pod číslem 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněný pod číslem 2/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále jen "R 2/2004", rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 539/2003, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 673/2008). 3) Žaloba podle § 80 písm. c) o. s. ř. zpravidla není opodstatněna, lze-li žalovat o splnění povinnosti (srov. opětovně rozhodnutí sp. zn. 3 Cdon 1338/96, sp. zn. 23 Cdo 2332/2013 a R 2/2004, dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. října 1998, sp. zn. 2 Cdon 246/97, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. března 2007, sp. zn. 29 Odo 1332/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. května 2010, sp. zn. 21 Cdo 2553/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2010, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. května 2014, sp. zn. 29 Cdo 239/2014. Závěr odvolacího soudu, podle něhož má dovolatelka (v poměrech projednávané věci) k dispozici žalobu o určení, že první žalovaný (její bývalý manžel) je společníkem MetalPro Vysočina s. r. o. (otázka platnosti sporného převodu obchodního podílu je ve vztahu k existenci účasti prvního žalovaného ve společnosti otázkou předběžnou; viz rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 673/2008), případně i žalobu na plnění (o vypořádání společného jmění manželů), je s výše citovanými judikatorními závěry, jež se prosadí i při výkladu obsahově totožného ustanovení § 80 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2014, plně v souladu. Dovozuje-li dovolatelka svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 30 Cdo 3595/2014, přehlíží, že v poukazovaném rozhodnutí bylo žalováno o určení existence právního vztahu (vlastnického práva k nemovitosti), nikoli o určení (ne)platnosti smlouvy o jeho převodu. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu. V Brně dne 23. října 2017 JUDr. Filip Cileček předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/27-CDO-3664/2017-1)