# Nejvyšší soud, sp. zn. 27 Cdo 3513/2020

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 27 Cdo 3513/2020
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.3513.2020.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 10. 2021
- Datum zveřejnění: 2. 1. 2022
- Klíčová slova: Poplatky soudní
- Dotčené předpisy: § 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991Sb.; § 243c odst. 1 o. s. ř.; § 243c odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatelka je povinna zaplatit S., bytovému družstvu, na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

## Odůvodnění

[1] Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 31. 10. 2019, č. j. 61 Cm 68/2019-9, zastavil řízení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož je třeba o osvobození od soudních poplatků požádat soud ve lhůtě stanovené soudem k zaplacení soudního poplatku, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává:

1) Zákonem č. 296/2017 Sb. byl s účinností od 30. 9. 2017 měněn (mimo jiné) zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále též jen "ZSOP"), přičemž z důvodové zprávy se podává, že navrhovaná právní úprava má za cíl posílit regulační funkci soudních poplatků, zjednodušit postup soudů v případě, že poplatek nebyl vůbec zaplacen či byl zaplacen po uplynutí lhůty stanovené k jeho zaplacení, což mělo za cíl odbřemenit soudy vyřizující agendu zastavení řízení pro nezaplacení poplatku. Novelizace zdůraznila povinnost účastníka hradit soudní poplatek a to nejpozději ve lhůtě mu k tomuto účelu soudem stanovené. Nová právní úprava zákona o soudních poplatcích tedy zdůrazňuje ze zákona plynoucí povinnost navrhovatele (žalobce) zaplatit soudní poplatek již s podáním žaloby/návrhu, přičemž i nadále je ve smyslu § 5 o. s. ř. ve spojení s § 9 odst. 1 ZSOP zachováno beneficium poučení účastníka o jeho procesních povinnostech (výzva k zaplacení soudního poplatku), včetně poučení o důsledcích nevyhovění takové výzvě a poučení o možnosti požádat o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř.

2) Jelikož zákon stanoví vznik poplatkové povinnosti k okamžiku podání žaloby, je tento okamžik taktéž první možností žalobce požádat o osvobození od soudních poplatků, neboť si je své povinnosti vědom v souladu se zásadou ignorantia iuris non excusat a ve smyslu § 138 o. s. ř. může žádost o osvobození od soudních poplatků podat pouze účastník, kterým se subjekt (v podmínkách projednávané věci) stává podáním žaloby/návrhu. Žalobci jsou tak v podmínkách zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 vedeni k aktivitě a k vyšší míře odpovědnosti za svůj před soudem uplatněný nárok.

3) Zákon připouští, aby byl soudní poplatek uhrazen i později, ale nejpozději ve lhůtě, která je k tomu určena. K tomu § 9 odst. 1 výslovně uvádí, že k pozdějšímu uhrazení soudního poplatku se nepřihlíží a soud v takovém případě řízení zastaví, aniž by byla stanovena jakákoli výjimka či podmínka. Pro splnění podmínek zákona a jeho účelu je proto nezbytné, aby žalobce (vědom si své majetkové situace) vyvinul nezbytnou aktivitu směrem k soudu a nejpozději poslední den lhůty požádal o osvobození od soudních poplatků.

4) Jelikož je žádost o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. procesním úkonem se všemi důsledky z takového institutu vyplývajícími, je nutno žádost ve smyslu § 57 odst. 3 o. s. ř. nejpozději poslední den lhůty doručit soudu či odevzdat orgánu, který má povinnost ji doručit.

Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019, uveřejněné pod číslem 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[5] Protože navrhovatelka neuhradila v soudem stanovené lhůtě soudní poplatek za návrh na zahájení řízení, ani v této lhůtě nepodala žádost o osvobození od soudního poplatku, postupovaly soudy správně, když navrhovatelkou zahájené řízení podle § 9 odst. 1 ZSOP zastavily.

[6] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 in fine o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/27-CDO-3513/2020-1)