# Nejvyšší soud, sp. zn. 27 Cdo 1669/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 27 Cdo 1669/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.1669.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 6. 2018
- Datum zveřejnění: 10. 9. 2018
- Klíčová slova: Přerušení řízení
- Dotčené předpisy: § 111 odst. 2 o. s. ř.; § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 2. 2017, č. j. 78 Cm 105/2014-65, rozhodl o pokračování v řízení, jež bylo přerušeno usnesením téhož soudu ze dne 9. 12. 2014, č. j. 78 Cm 105/2014-48, do vydání "pravomocného rozhodnutí" ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 131/2014, a to z důvodu jejího pravomocného skončení.
K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. 10. 2017, č. j. 14 Cmo 227/ 2017-79, potvrdil usnesení soudu prvního stupně o pokračování v řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé dovolání, jež Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."), odmítl jako zjevně bezdůvodné.

Odvolací soud vybudoval závěr o pokračování v řízení na tom, že - za situace, kdy řízení vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 56 Cm 131/2014 skončilo pravomocným zamítnutím žaloby navrhovatele a), aniž by byla věcně řešena otázka vlastnictví akcií společnosti ORION 001, uzavřený investiční fond, a. s. (nyní s firmou ORION 001, a. s.), pro jejíž vyřešení bylo řízení v projednávané věci přerušeno - je na soudu prvního stupně, aby si (bude-li to v řízení v projednávané věci zapotřebí) tuto otázku posoudil sám.

Podle § 111 odst. 2 o. s. ř. jestliže je řízení přerušeno podle § 109 odst. 1 a 2, činí soud všechna potřebná opatření, aby byly odstraněny překážky, jež způsobily přerušení nebo pro které přerušení trvá. Jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, pokračuje soud v řízení i bez návrhu.

V projednávané věci tak soud prvního stupně pokračoval (musel pokračovat) v řízení proto, že odpadla překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno; jeho rozhodnutí tento (zákonem předvídaný) postup pouze deklarovalo.

Vzhledem k výše uvedenému nemohou přípustnost dovolání založit ani otázky formulované dovolateli.

Jen pro úplnost a bez vlivu na přípustnost dovolání Nejvyšší soud dodává, že soud může dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. řízení přerušit pouze tehdy, probíhá-li jiné konkrétní řízení, ve vztahu k němuž je postup podle označeného ustanovení odůvodněn (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4691/2016). Skutečnost, zda "je nebo bude vedeno řízení, ve kterém tato otázka řešena bude", není z pohledu § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. významná.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/27-CDO-1669/2018-1)