# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Nd 157/2002

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 26 Nd 157/2002
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2002:26.ND.157.2002.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 8. 2002
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.; § 12 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 47/99 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze.

## Odůvodnění

Žalobkyně podala dne 2. prosince 1998 u Krajského soudu v Praze žalobu o náhradu nemajetkové újmy ve výši 20.000.000,- Kč za poškození cti, pověsti a lidské důstojnosti, způsobené podle jejího tvrzení nezákonnými rozhodnutími státních orgánů (soudů) v České republice (Okresního soudu v Uherském Hradišti, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Zlíně) a ve Slovenské republice (Okresního soudu v Trnavě a Krajského soudu v Bratislavě - dříve Městského soudu v Bratislavě).

Usnesením ze dne 29. ledna 1999, č. j. 35 C 78/98-41, vyslovil Krajský soud v Praze svou místní nepříslušnost a věc postoupil Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému.

Podáním ze dne 10. října 1999 žalobkyně bez sdělení důvodů setrvala na tom, aby věc projednal a rozhodl Krajský soud v Praze; z obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) citovaného podání lze tudíž dovodit, že navrhla, aby věc byla - z důvodu vhodnosti - přikázána Krajskému soudu v Praze.

Žalovaná Česká republika - Okresní soud v Uherském Hradišti, Krajský soud v Brně a Okresní soud ve Zlíně proti navrhované delegaci nemá námitek. Žalovaná Slovenská republika - Krajský soud v Bratislavě v podání ze dne 29. května 2002 především zpochybnila pravomoc soudů České republiky k řízení proti Slovenské republice a poté sdělila, že za této situace považuje žalobu za bezpředmětnou. Z podání žalované Slovenské republiky - Okresního soudu v Trnavě vyplývá, že přikázání věci Krajskému soudu v Praze ponechává na rozhodnutí (Nejvyššího) soudu.

Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 věty první o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než místně příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Úvaha o vhodnosti delegace zahrnuje i posouzení poměrů účastníků, jimi uváděné důvody a závěr, že delegací nebude navozen stav, který v poměrech některého z účastníků bude zásadně nepříznivý.

Při rozhodování o přikázání věci podle § 12 odst. 2 o.s.ř. vzal Nejvyšší soud především v úvahu, že žalovaní k přikázání věci Krajskému soudu v Praze nevznesli žádné zásadní připomínky. Nepřehlédl ani to, že žaloba směřuje rovněž proti České republice - Krajskému soudu v Brně, tj. soudu, který jako soud věcně a místně příslušný by měl věc projednat a rozhodnout. Současně neopomenul, že v případě přikázání věci Krajskému soudu v Praze se předejde nutnosti případného dožádání, neboť žalobkyně má bydliště v obvodu tohoto soudu.

S přihlédnutím k řečenému Nejvyšší soud České republiky jako delegující soud (§ 12 odst. 3 věta první o.s.ř.) věc přikázal ve smyslu § 12 odst. 2 o.s.ř. k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze. V řízení o přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, tedy v řízení podle § 12 odst. 2 a 3 o.s.ř., neřešil Nejvyšší soud otázku pravomoci českých soudů k řízení vůči Slovenské republice, obsaženou ve vyjádření Krajského soudu v Bratislavě ze dne 29. května 2002. Zmíněnou otázkou se bude zabývat soud, který bude věc projednávat a rozhodovat, tj. Krajský soud v Praze.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. srpna 2002

JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-ND-157/2002-1)