# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 978/2014

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 26 Cdo 978/2014
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.978.2014.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 4. 2014
- Datum zveřejnění: 16. 5. 2014
- Klíčová slova: Dovolání, Vady podání
- Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Žalovaná (zastoupena advokátem) podala včasné dovolání proti usnesení ze dne 25. 6. 2013, č. j. 72 Co 169/2013-98, kterým Městský soud v Praze (odvolací soud) potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 (soudu prvního stupně) ze dne 19. 9. 2012, č. j. 23 C 69/2011-84, ve výroku o zamítnutí žaloby na obnovu řízení, ve výroku II. o nákladech řízení jej změnil a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/12013 Sb.) - dále jen "o.s.ř.", odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o.s.ř.), což je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o.s.ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen.zn. 29 NSCR 55/2013). Z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatelka výslovně spatřuje přípustnost dovolání v ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (míněno zřejmě ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb.) a ani z obsahu dovolání nelze dovodit vymezení přípustnosti dovolání takovým způsobem, aby je bylo možno podřadit pod některý z předpokladů přípustnosti dovolání podle § 237 o.s.ř.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. dubna 2014

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-978/2014-1)