# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 753/2015 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 26 Cdo 753/2015 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.753.2015.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 22. 7. 2015 - Datum zveřejnění: 29. 9. 2015 - Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 243c odst. 2 o. s. ř.; § 11 odst. 3 předpisu č. 72/1994Sb. ## Text rozhodnutí 26 Cdo 753/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek pro dům Olomoucká 111 a 113, Šternberk, se sídlem v Šternberku, Olomoucká 1145/113, IČO 28607902, zastoupeného JUDr. Vilémem Králem, advokátem se sídlem v Štemberku, Olomoucká 1141/111, proti žalovanému Z. Š., zastoupenému JUDr. Ondřejem Skalkou, advokátem se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, o 50.364,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 19 C 226/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 15. dubna 2014, č. j. 12 Co 81/2014-114, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (soud odvolací) rozsudkem ze dne 15. 4. 2014, č. j. 12 Co 81/2014-114, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci (soud prvního stupně) ze dne 11. 9. 2013, č. j. 19 C 226/2013-48, ve výroku o věci samé, kterým uložil žalovanému zaplatit částku 50.364,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů před soudem prvního stupně a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen "o. s. ř." (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), neboť odvolací soud posoudil rozhodné právní otázky v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby tyto otázky byly posouzeny jinak, napadené rozhodnutí ani nespočívá na otázkách, které by nebyly v soudní praxi dovolacího soudu řešeny. Vycházel-li odvolací soud při výpočtu dlužné částky z výše záloh a jejich vyúčtování ze stanov žalobce a z rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, neodchýlil se od ustálené judikatury (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., ve znění do 31. 12. 2013, brání tomu, aby platnost usnesení přijatých shromážděním vlastníků jednotek byla posuzována v jiném řízení než v řízení o určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, a to ani jako předběžná otázka. Námitkami, jimiž namítá, že řízení u odvolacího soudu bylo postiženo vadami, uplatnil dovolatel jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. července 2015 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-753/2015-1)