# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 603/2005 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 26 Cdo 603/2005 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:26.CDO.603.2005.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 12. 4. 2005 - Datum zveřejnění: 31. 12. 2009 - Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný J. G. je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 900,- Kč k rukám jejich zástupce, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. ## Odůvodnění Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) usnesením ze dne 26. 10. 2004, č.j. 10 Co 803/2004-79, potvrdil usnesení ze dne 25. 8. 2004, č.j. 17 C 315/2001-71, jímž Okresní soud v Teplicích odmítl pro opožděnost odvolání prvního žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 11. 2002, č.j. 17 C 315/2001-37, (jímž tento soud přivolil k výpovědi z nájmu tam označeného bytu), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Usnesení odvolacího soudu napadl první žalovaný, zastoupený advokátem, včasným dovoláním, jímž brojí výslovně proti posouzení otázky včasnosti podání předmětného odvolání. Dovolání není přípustné. Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř. Dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o odmítnutí odvolání v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř. odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle ustanovení § 208 odst. 1 o.s.ř. odvolání pro opožděnost. Lze tedy uzavřít, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, pod č. 41). Na uvedených závěrech nic nemění okolnost, že napadené usnesení odvolacího soudu obsahuje nesprávné poučení, že dovolání proti němu je přípustné, neboť takovéto poučení přípustnost dovolání - nestanoví-li ji zákon - nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2002, pod č. 140). Z uvedeného vyplývá, že dovolání prvního žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto (aniž ve věci nařizoval jednání podle § 243a odst. 1 věty první o.s.ř.) dovolání žalovaného podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. K náhradě nákladů dovolacího řízení žalobcům je povinen první žalovaný, který podal nepřípustné dovolání (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.). Tyto náklady spočívají v částce 750,- Kč představující sazbu odměny advokáta za řízení v jednom stupni (§ 14 odst. 3 a § 15 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zvýšenou o 20% podle § 17 odst. 2 vyhlášky a sníženou o 50% podle § 18 odst. 1 vyhlášky, a v částce 6x75,- Kč paušální náhrady ve smyslu § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Brně dne 12. dubna 2005 JUDr. Miroslav Ferák, v. r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-603/2005-1)