# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 4645/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 26 Cdo 4645/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.4645.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 12. 2017
- Datum zveřejnění: 6. 3. 2018
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 29. března 2016, č. j. 20 C 149/2015-28, ve spojení s usneseními ze dne 24. listopadu 2016, č. j. 20 C 149/2015-48, a ze dne 15. února 2017, č. j. 20 C 149/2015-61, vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost vyklidit do tří měsíců od právní moci rozsudku tam specifikovaný prostor sloužící podnikání (výroky I. a II.); současně mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně na nákladech řízení částku 18.552,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 28. července 2016, č. j. 15 Co 124/2016-35, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v napadeném nákladovém výroku III. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Dovolací soud dospěl k závěru, že z posléze uvedených důvodů není dovolání žalovaného (dovolatele) proti citovanému usnesení odvolacího soudu přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. září 2017 (čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb. - dále jen "o. s. ř.").

Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení § 237 o. s. ř., avšak podle § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V projednávané věci dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v nákladovém výroku, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 18.552,- Kč. Jelikož nákladovým výrokem nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím částku 50.000,- Kč a současně nejde o vztahy ze spotřebitelských smluv či o pracovněprávní vztahy, nelze přípustnost dovolání opřít o ustanovení § 237 o. s. ř., neboť ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. to vylučuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu (připojené v závěru napadeného usnesení) o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Za této situace dovolací soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl - se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o. s. ř.) - pro nepřípustnost. Vzhledem k výsledku dovolacího řízení pak pokládal za nadbytečné rozhodovat o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 12. 2017

JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-4645/2017-1)