# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 439/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 26 Cdo 439/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.439.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 6. 2011
- Datum zveřejnění: 19. 8. 2011
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 43 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009; § 211 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) rozsudkem (částečným) ze dne 17. ledna 2008, č. j. 30 C 144/2004-123, uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na zálohovaných službách spojených s užíváním bytu částku 33.556,45 Kč, zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci z titulu plateb za služby spojené s užíváním bytu další částku 13.922,55 Kč spolu s poplatky z prodlení z částky 47.479,- Kč, a rozhodl, že o nároku žalobce ve výši 179.951,- Kč s příslušenstvím bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

Následně soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. února 2009, č. j. 30 C 144/2004-167, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku na dlužném nájemném částku 72.372,60 Kč a zamítl žalobu, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci z titulu dlužného nájemného další částku 107.578,40 Kč spolu s poplatky z prodlení z částky 179.951,- Kč; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 25. června 2010,

č. j. 19 Co 529/2009-193, odmítl - podle § 43 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 211 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb. (dále jen "o. s. ř.") - odvolání žalobce z 22. února 2008 a z 13. března 2009 proti citovaným rozsudkům soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Dovodil, že v odvolacím řízení nebylo možno pokračovat pro vady odvolání, které žalobce neodstranil ani na základě výzev soudu prvního stupně (usnesení z 19. března 2008,

č. j. 30 C 144/2004-135, ze 14. května 2009, č. j. 30 C 144/2004-179, a z 24. listopadu 2009, č. j. 19 Co 529/2009-190, které mu byly doručeny 11. dubna 2008, 12. června 2009

a 8. prosince 2009), a to i přes poučení, jehož se mu ve smyslu § 43 odst. 2 o. s. ř. dostalo ze strany soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dne 1. října 2010 žalobce dovolání; k opožděnému doplnění dovolání doručenému soudu prvního stupně dne 25. října 2010 dovolací soud nepřihlížel (§ 240 odst. 1 a 2 o. s. ř.).

Ustálená soudní praxe dovodila, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 a § 211 o. s. ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je žaloba pro zmatečnost - § 229 odst. 4 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 10. března 2005, sp. zn. 29 Odo 837/2003, a ze 14. července 2010, sp. zn. 26 Cdo 707/2010).

Za této situace Nejvyšší soud dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. pro nepřípustnost odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovaným nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. června 2011

JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-439/2011-1)