# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 3905/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 26 Cdo 3905/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.3905.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 11. 2016
- Datum zveřejnění: 6. 2. 2017
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Žalovaný napadl dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým byl zrušen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2013, č. j. 17 C 25/2002-95, a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen "o. s. ř.", musí dovolání (mimo obecných náležitostí podání podle § 42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí soudu směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 3 o. s. ř.), v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá.

Podané dovolání neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje naplnění podmínek přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.), ani z jeho obsahu nelze dovodit důvod dovolání a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolatel nedoplnil dovolání po dobu trvání lhůty k jeho podání (ta s ohledem na doručení napadeného usnesení odvolacího soudu skončila 29. 7. 2015), ani v další lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení soudu prvního stupně ze dne 20. 1. 2016, č. j. 17 C 25/2002-144, jímž byl (nesprávně a nad rámec zákonné úpravy - viz § 243b o. s. ř.) vyzván, aby dovolání o chybějící náležitosti doplnil. Na tuto výzvu totiž reagoval dovolatel doplněním dovolání až dne 8. 2. 2016, tedy opožděně (předmětné usnesení soudu prvního stupně mu bylo doručeno dne 21. 1. 2016, lhůta k doplnění dovolání mu tak uplynula dne 5. 2. 2016). K obsahu doplnění proto nelze v dovolacím řízení přihlížet.

Protože dovolání trpí vadami (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), jež nebyly ve lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první (ve spojení s § 243f odst. 3) o. s. ř. dovolání odmítl.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. listopadu 2016

JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-3905/2016-1)