# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 255/2015

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 26 Cdo 255/2015
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.255.2015.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 11. 8. 2015
- Datum zveřejnění: 20. 10. 2015
- Klíčová slova: Vady podání, Dovolání
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 241a odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. února 2014, č. j. 14 Co 123/2012-344, odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ - dále opět jen o. s. ř."), neboť v něm schází náležité vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.), přičemž tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§241b odst. 3 o. s. ř.). K doplnění dovolání ze dne 26. 6. 2015 dovolací soud nemohl přihlédnout, jelikož bylo podáno až po uplynutí dovolací lhůty (§ 241b odst. 3 věta první ve spojení s § 240 odst. 1 o. s. ř.).

Má-li být dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí - jak tvrdí dovolatel - na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání zřejmé, o kterou otázku jde a od "které ustálené rozhodovací praxe" (judikatury dovolacího soudu), kterou není nutno vymezit uvedením konkrétní spisové značky, ale i slovním popisem - (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky z 18. 12. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1256/14) se řešení této právní otázky odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Tomuto požadavku však dovolatel nedostál. V podstatě vyjadřuje nesouhlas s právními závěry vyjádřenými v napadeném rozhodnutí, resp. v rozhodnutích Nejvyššího soudu, z nichž odvolací soud vycházel, činí tak však na odlišném (vlastním) skutkovém základě, předkládaném v dovolání. Tím uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (§ 241a odst. 1 o. s. ř.).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. srpna 2015

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-255/2015-1)