# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 2192/2012 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 26 Cdo 2192/2012 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.2192.2012.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 6. 11. 2012 - Datum zveřejnění: 16. 11. 2012 - Klíčová slova: Přípustnost dovolání - Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. ## Odůvodnění Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 3. února 2010, č. j. 9 C 47/2005-443, osvobodil žalovanou od soudních poplatků, vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří měsíců od právní moci rozsudku částku 33.367,- Kč (z titulu dlužného nájemného z bytu a dlužné úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu) s tam specifikovaným poplatkem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení účastníků, opatrovníka a státu. K odvolání žalované i opatrovníka Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 25. srpna 2010, č. j. 23 Co 217/2010-477, potvrdil citovaný rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé a ve výrocích o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení opatrovníka, účastníků a státu. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (nezastoupena advokátem) dovolání. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb. - dále jen "o. s. ř.") shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou (§ 240 odst. 1 o. s. ř.). Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů. Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. (ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. bylo zrušeno uplynutím dne 31. prosince 2012 nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11; pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 je však i nadále použitelné /srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 6. března 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11/). Podle § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. však dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží. V projednávané věci napadla dovolatelka rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé ohledně částky 33.367,- Kč (s příslušenstvím, k němuž se při posouzení otázky přípustnosti dovolání nepřihlíží); dovolání tedy směřuje proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (nešlo o věc obchodní) a jeho přípustnost proto nelze opřít o ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ či c/ o. s. ř., neboť ustanovení § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. to výslovně vylučuje. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5 věty první ve spojení s § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl (pro nepřípustnost), aniž se zabýval nedostatkem advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 6. listopadu 2012 JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-2192/2012-1)