# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 2125/2004

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 26 Cdo 2125/2004
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.2125.2004.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 13. 10. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

K dovolání žalovaného Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací usnesením ze dne 25. června 2003, č. j. 28 Cdo 839/2002-43, zrušil usnesení Městského soudu v Praze (odvolacího soudu) ze dne 26. října 2001, č. j. 29 Co 358/2001-29, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Poté odvolací soud usnesením ze dne 5. září 2003, č. j. 16 Co 439/2003-50, opětovně odmítl jako opožděné odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 25. listopadu 1999, č. j. 39 C 188/99-11, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) uložil žalovanému povinnost vyklidit a vyklizený odevzdat žalobci do patnácti dnů od právní moci rozsudku "byt č. 77 o kuchyni a pokoji s příslušenstvím I. kat., v 11. podlaží domu č. p. 1344 v P., O. 1344, k. ú. M.", a rozhodl o nákladech řízení. Současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Žalovaný (zastoupen advokátem) podal proti usnesení odvolacího soudu včasné dovolání, domáhaje se - prostřednictvím dovolacího důvodu podřazeného ustanovení § 241 odst. 3 písm. d/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen "o.s.ř.") - zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podáním ze dne 15. února 2004 vzal žalovaný dovolání zpět.

Soud prvního stupně vydal své rozhodnutí dne 25. listopadu 1999. Odvolací soud sice o odvolání žalovaného proti rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl napadeným usnesením až dne 5. září 2003, avšak s přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 15. zákona č. 30/2000 Sb. je musel projednat podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu, ve znění před 1. lednem 2001. Bylo-li napadené usnesení odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (podle občanského soudního řádu, ve znění před 1. lednem 2001), dovolací soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. - dále opět jen "o.s.ř." (srov. část dvanáctou, hlavu první, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb.).

Podle § 243b odst. 4 věty druhé o.s.ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.

Vyplývá-li z citovaného ustanovení, že zpětvzetí dovolání má bez dalšího za následek zastavení dovolacího řízení, rozhodl dovolací soud v důsledku tohoto procesního úkonu žalovaného tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

O nákladech dovolacího řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věty první o.s.ř; bylo přitom vzato v úvahu, že žalobkyni žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly - souhlas se zpětvzetím dovolání a návrh na zastavení řízení a přiznání náhrady nákladů dovolacího řízení nelze podle názoru dovolacího soudu považovat za úkon právní služby potřebný k účelnému uplatňování nebo bránění práva.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. října 2004

JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-2125/2004-1)