# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 2093/2003

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 26 Cdo 2093/2003
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.2093.2003.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 12. 2003
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.; § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

Řízení se zastavuje.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. listopadu 2002, č. j. Ncd 308/2002-21, nevyhověl - s odkazem na ustanovení § 12 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř.") - návrhu žalované, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Ústí nad Labem.

Žalovaná napadla toto usnesení podáním označeným jako dovolání. Namítla v něm, že důvody delegace věci k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem nebyly subjektivního charakteru; má naopak zato, že z důvodů popsaných v uvedeném podání je dán vážný důvod, pro který by věc neměla být projednána Obvodním soudem pro Prahu 4, "ať už z důvodu vhodnosti či z důvodu nutnosti, tj. dle ust. § 12 odst. 1 o.s.ř. nebo dle § 12 odst. 2 o.s.ř.". Navrhla "vyhovět jejímu návrhu na delegaci k jinému soudu, tj. výše uvedenému Okresnímu soudu v Ústí nad Labem".

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

Podle § 12 odst. 1 o.s.ř. se o přikázání věci jinému soudu rozhoduje v případě, že příslušný soud nemůže o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a o.s.ř.); věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o.s.ř.).Ve smyslu § 12 odst. 3 o.s.ř. je příslušným k rozhodnutí o těchto otázkách soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Pojem "nadřízený soud", je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem "odvolací soud" jej tudíž zaměňovat nelze. Rozhoduje-li krajský (vrchní) soud o přikázání věci jinému soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Funkční příslušnost k projednání dovolání proti tomuto rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné pod č. 112 v sešitě č. 14 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura).

Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§ 104 odst. 1 věta první ve spojení s § 243c odst. 1 o.s.ř.).

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech (dovolacího) řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 149 v sešitě č. 8 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura a pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. prosince 2003

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-2093/2003-1)