# Nejvyšší soud, sp. zn. 26 Cdo 1387/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 26 Cdo 1387/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.1387.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 7. 2018
- Datum zveřejnění: 11. 10. 2018
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.; § 237 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.365 Kč k rukám JUDr. Ing. Martina Flory, Dr., advokáta se sídlem v Brně, Lidická 710/57, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

## Odůvodnění

Žalobce napadl dovoláním rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 11. 2017, č. j. 21 Co 278/2017-119, jímž potvrdil rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 30. 6. 2017, č. j. 15 C 4/2015-88, kterým zamítl žalobu o určení neplatnosti tam specifikované nájemní smlouvy a rozhodl o náhradě nákladů řízení, současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "o. s. ř.", dovolání odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237-238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Takový údaj se však v dovolání nenachází a ani z celého jeho obsahu nelze zjistit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Pouze rekapituluje zjištění a právní hodnocení soudů obou stupňů a jejich právní posouzení věci, s nímž nesouhlasí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelé rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 16. 7. 2018

JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/26-CDO-1387/2018-1)