# Nejvyšší soud, sp. zn. 25 Nd 42/2006

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 25 Nd 42/2006
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2006:25.ND.42.2006.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 4. 2006
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

Věc vedená u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 21 C 181/2005, se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 10.

## Odůvodnění

Okresní soud v Karviné vede řízení o návrhu žalobce na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem v k. ú. Č..

Dne 16. 3. 2006 byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen Okresním soudem v Karviné spis sp. zn. 21 C 181/2005 s návrhem žalovaných na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10.

Návrh na delegaci vhodnou odůvodnily žalované zdravotním stavem první žalované (trpí pohybovými potížemi, je limitována v pohybu - držitelka ZTP průkazu). Dále uvedly, že dcera žalobce je místopředsedkyní Okresního soudu v Karviné - pobočka Havířov, takže není vhodné, aby věc byla projednávána u tohoto soudu.

Žalobce vyjádřil nesouhlas s přikázáním věci jinému soudu s tím, že rovněž u něho existují zdravotní důvody, které by mu neumožňovaly dojíždět k Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Uvádí, že z hlediska procesní ekonomiky je vhodné a nutné, aby řízení vedl soud, určený výlučnou místní příslušností dle § 88 písm. g) o. s. ř., když nemovitost, která je předmětem řízení, se nachází v obvodu tohoto soudu. Navrhl, aby věc byla ponechána místně a věcně příslušnému Okresnímu soudu v Karviné.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.

Současně je třeba přihlížet k tomu, že výlučná příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě příslušnost podle ustanovení § 88 písm. g/ o. s. ř.), je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000). Případné pochybnosti o nepodjatosti soudců nelze řešit postupem podle § 12 odst. 2 o. s. ř.

Důvody, pro které žalované navrhly přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10, neshledává Nejvyšší soud České republiky opodstatněnými pro postup podle § 12 odst. 2 o. s. ř., neboť přikázáním věci tomuto soudu by nebylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u soudu, v jehož obvodu se nachází nemovitost, která je předmětem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. dubna 2006

JUDr. Marta Škárová,v.r.

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/25-ND-42/2006-1)