# Nejvyšší soud, sp. zn. 25 Cdo 7/2015

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 25 Cdo 7/2015
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.7.2015.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 3. 2015
- Datum zveřejnění: 19. 6. 2015
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Obnova řízení
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 233 odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2013, č. j. 64 Co 190/2013-49, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř. Výklad, z jakých důvodů lze podat žalobu na obnovu řízení i po uplynutí tříleté objektivní lhůty, plyne bezpochyby přímo z jednoznačné dikce ustanovení § 233 odst. 2 o.s.ř. a nevzbuzuje v soudní praxi žádné pochybnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1100/2013, publikované pod C 12755 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck). Není tak důvodu, aby právní otázka včasnosti podání žaloby na obnovu řízení po uvedené lhůtě byla posouzena jinak, netvrdí-li dovolatel, že podmínky v tomto ustanovení uvedené jsou splněny; vytýká totiž předchozímu řízení vady spočívající v účasti podjaté soudkyně a ve ztrátě materiálů ze spisu, a nejde tedy o okolnosti, s nimiž zákon spojuje výjimečnou možnost podat mimořádný opravný prostředek po uplynutí objektivní lhůty.

Nejvyšší soud navíc pro úplnost poznamenává, že podle § 235 odst. 1 o.s.ř. není přípustné ani prominutí zmeškání lhůt k žalobě na obnovu řízení. I to je výrazem principu, že respektování procesních předpisů, včetně dodržení zákonných lhůt pro uplatnění řádných i mimořádných opravných prostředků (tedy i žaloby na obnovu řízení), je součástí postupu stanoveného pro uplatnění práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod a nelze je považovat za porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2003, sp. zn. II. ÚS 750/02), a že přísné podmínky pro uplatnění mimořádných opravných prostředků, včetně dodržení zákonných lhůt, jsou odůvodněny požadavkem právní jistoty (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2006, sp. zn. I. ÚS 294/05).

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. března 2015

JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/25-CDO-7/2015-1)