# Nejvyšší soud, sp. zn. 25 Cdo 69/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 25 Cdo 69/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.69.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 6. 2018
- Datum zveřejnění: 10. 9. 2018
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Přípustnost dovolání žalobce je vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve znění účinném do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.), neboť dovoláním napadenou částí výroku bylo rozhodnuto o nároku na peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží).

Dovolatel se po pojistiteli odpovědnosti provozovatele motorového vozidla domáhal pojistného plnění v celkové výši 80.000 Kč za nemajetkovou újmu na zdraví, kterou utrpěl při dopravní nehodě. Uplatněnou částku rozlišil v žalobě na dosud nezaplacenou část bolestného ve výši 30.000 Kč a na náhradu další nemajetkové újmy vyvolané obtížemi při hospitalizaci ve výši 50.000 Kč; dovolání pak podal výslovně jen do té části výroku rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 50.000 Kč. Pak je ovšem zřejmé, že dovoláním dotčený výrok, resp. jeho část, se týká peněžitého plnění rovnajícího se zákonem stanovené hranici tzv. bagatelnosti, nikoliv ji přesahujícího.

Dovolání žalobce je proto nepřípustné a Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/25-CDO-69/2018-1)