# Nejvyšší soud, sp. zn. 25 Cdo 4140/2014

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 25 Cdo 4140/2014
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.4140.2014.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 18. 3. 2015
- Datum zveřejnění: 18. 5. 2015
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Nejvyšší soud (viz § 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "o. s. ř.) odmítl dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 10. 6. 2014, č. j. 69 Co 189/2014-143, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. (vždy ve znění účinném od 1. 1. 2013 s ohledem na den vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu - čl. II. bod 7 přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění o. s. ř. a některé další zákony), neboť dovolání neobsahuje procesním předpisem požadované vymezení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Přihlédl současně k tomu, že po uplynutí lhůty k dovolání (§ 240 o. s. ř.) nelze uvedenou vadu odstranit (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) a že tato vada dovolání brání v dovolacím řízení pokračovat.

Námitka žalobkyně, že překážka zahájeného řízení (tzv. litispendence) ve smyslu ustanovení § 83 o. s. ř. nebyla v době zahájení řízení u Okresního soudu v Olomouci dána, sice směřuje proti závěru, na němž odvolací soud založil napadené rozhodnutí, dovolatelka však nespecifikuje - a to alespoň na úrovni citace judikatury Nejvyššího soudu -, od které konkrétní ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (nikoliv rozhodnutí Ústavního soudu, na něž žalobkyně odkazuje) se odvolací soud při řešení této právní otázky odchýlil, případně netvrdí, zda v rozhodovací praxi dovolacího soudu uvedená otázka doposud nebyla vyřešena, je rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Jestliže dovolání lze připustit jen na základě taxativních hledisek obsažených v § 237 o. s. ř., je dovolatelka povinna v dovolání uvést, které ze zákonných kritérií považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace byť i jen části textu tohoto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. března 2015

JUDr. Robert Waltr
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/25-CDO-4140/2014-1)