# Nejvyšší soud, sp. zn. 25 Cdo 372/2002

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 25 Cdo 372/2002
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.372.2002.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 4. 2002
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 22. 3. 2001, č. j. 10 C 27/2000-24, zastavil řízení o vyklizení garáže se stavební parcelou 3.601 na k. ú. T. a o zaplacení 1.500,- Kč, žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 11.000,- Kč, a co do částky 16.500,- Kč žalobu zamítl. Zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 16. 10. 2001, č. j. 26 Co 322/2001-38, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé tak, že žalobu na zaplacení 11.000,- Kč zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Ve výroku o zastavení řízení a v zamítavém výroku ve věci samé ohledně částky 16.500,- Kč zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, ve kterém odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci, a navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.

Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001, a to v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy I zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.

Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ust. § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V dané věci žalobkyně napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, přičemž předmětem řízení před odvolacím soudem byl nárok žalobkyně proti žalovanému ve výši 11.000,- Kč. Protože dovolání směřuje proti výroku rozsudku ve věci samé, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž není přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty první (per analogiam) o. s. ř., neboť žalobkyně neměla v dovolacím řízení úspěch a žalovanému náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. dubna 2002

JUDr. Marta Škárová,v.r.

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/25-CDO-372/2002-1)