# Nejvyšší soud, sp. zn. 25 Cdo 2787/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 25 Cdo 2787/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.2787.2018.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 12. 2018
- Datum zveřejnění: 4. 2. 2019
- Klíčová slova: Odklad vykonatelnosti
- Dotčené předpisy: § 243 písm. a) o. s. ř.

## Výrok

Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2018, č. j. 1 Co 55/2017-219, se zamítá.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 3. 2017, č. j. 34 C 45/2011-146, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných společně a nerozdílně náhrady nemajetkové újmy 1.250.000 Kč, nebo po žalované 1) zaplacení náhrady nemajetkové újmy 1.250.000 Kč, nebo po žalovaném 2) náhrady nemajetkové újmy 1.250.000 Kč, a uložil žalobkyni povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 1) 24.684 Kč a žalovanému 2) 28.492,62 Kč.

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 1. 2018, č. j. 1 Co 55/2017-219, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a uložil žalobkyni povinnost zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení žalované 1) 8.228 Kč a žalovanému 2) 12.147 Kč.

Současně s dovoláním proti rozsudku odvolacího soudu žalobkyně navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že částky přiznané soudy obou stupňů oběma žalovaným na náhradě nákladů řízení, pro ni (vzhledem k doloženým majetkovým poměrům) představují závažnou újmu ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř.

Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "o. s. ř."), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.

V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatelce, k níž by mělo dojít zaplacením přisouzených částek, nepodává.

Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí. Její majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu pak nevyplývají ani z obsahu spisu.

Nejvyšší soud proto žádost dovolatelky o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/25-CDO-2787/2018-2)