# Nejvyšší soud, sp. zn. 25 Cdo 1892/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 25 Cdo 1892/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.1892.2018.3
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 7. 2018
- Datum zveřejnění: 5. 2. 2019
- Klíčová slova: Odklad vykonatelnosti
- Dotčené předpisy: § 243 o. s. ř.

## Výrok

Návrh žalobců na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2018, č. j. 18 Co 390/2017-499, se zamítá.

## Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 4. 9. 2017, č. j. 21 C 229/2013-473, zamítl žalobu na zaplacení částky 240 000 Kč každému z nich a uložil jim zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 13.900 Kč a státu 44.789 Kč.

K odvolání žalobců Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 1. 2018, č. j. 18 Co 390/2017-499, rozsudek obvodního soudu potvrdil a žalobcům uložil zaplatit 300 Kč na náhradě nákladů odvolacího řízení.

Současně s dovoláním proti rozsudku odvolacího soudu žalobci navrhli odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že jim výkonem rozhodnutí hrozí závažná finanční újma, neboť s ohledem na své majetkové a osobní poměry se pohybují na hranici životního minima, přišli o dům a nemají stálé a důstojné bydlení.

Podle ustanovení § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

K výkladu § 243 o. s. ř. se pak v literatuře uvádí, že k odkladu soud přikročí tehdy, je-li dovolatel "závažně ohrožen" ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud návrh dovolatelů na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl jako nedůvodný.

Dovolatelé v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a jejich majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu. Pouze obecné konstatování tíživých poměrů bez bližší specifikace nepostačuje k posouzení dopadu vlastního výkonu rozhodnutí do jejich majetkových poměrů.

Nejvyšší soud v této věci uzavírá, že dovolání žalobců je včasné, avšak nelze dovodit, že by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí dovolatelům hrozila závažná újma na jejich právech. Kromě povinnosti k náhradě nákladů řízení vůči žalované nemocnici a vůči státu jim nebyla uložena platební povinnost.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/25-CDO-1892/2018-3)