# Nejvyšší soud, sp. zn. 25 Cdo 1490/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 25 Cdo 1490/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.1490.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 5. 2016
- Datum zveřejnění: 25. 7. 2016
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.212,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám JUDr. Jiřího Králíka, advokáta se sídlem v Račicích nad Trotinou 1.

## Odůvodnění

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 11. 2015, č. j. 20 Co 300/2015-178, není podle § 237 o. s. ř. přípustné, neboť uplatněné námitky nesměřují proti řešení otázky hmotného či procesního práva, jímž by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která dosud nebyla vyřešena nebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Soud prvního stupně své rozhodnutí založil na skutkovém zjištění, z nějž vyšel také soud odvolací, že žalovaný nezpůsobil tvrzeným jednáním újmu na zdraví žalobce; nebylo totiž prokázáno, že by žalovaný starosta obce dne 20. 1. 2011 v budově obecního úřadu žalobce fyzicky napadl v souvislosti s jeho žádostí o nahlédnutí do úředních dokumentů. Jestliže žalobce v dovolání zpochybňuje hodnocení provedených důkazů a z něj plynoucí skutkový závěr o průběhu tvrzeného konfliktu, směřují jeho námitky proti skutkovým zjištěním, na nichž odvolací soud založil své právní závěry. Takové výhrady nejsou způsobilým dovolacím důvodem, neboť dovolatel může uplatnit pouze námitky nesprávného právního posouzení věci (srov. § 237 o. s. ř. ve spojení s § 241a odst. 1 o. s. ř. a § 242 odst. 3 o. s. ř.), což ovšem nečiní. Námitka žalobce týkající se postupu správních orgánů, které mu neumožnily nahlédnout do přestupkového spisu, nemá právní význam pro posouzení, zda žalobci tvrzeným způsobem vznikla újma na zdraví. Nelze přisvědčit dovolateli, že se jedná o přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. založenou dosud nevyřešenou otázkou protiprávnosti jednání žalovaného, jestliže dovolání ve skutečnosti vychází z jiného skutkového stavu věci, než jak jej zjistily soudy obou stupňů. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný má právo na náhradu nákladů zastoupení, které se skládají z odměny advokáta ve výši 8.140,- Kč podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a 2 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní služby, spočívající ve vyjádření se k dovolání žalobce, a z náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle § 2 odst. 1 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tedy 10.212,- Kč s připočtením 21% daně z přidané hodnoty.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. května 2016

JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/25-CDO-1490/2016-1)