# Nejvyšší soud, sp. zn. 25 Cdo 1322/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 25 Cdo 1322/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.1322.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 11. 9. 2012
- Datum zveřejnění: 18. 9. 2012
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 24. 11. 2011, č.j. 12 Co 270/2011-461, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 1. 2012, č.j. 12 Co 270/2011-467, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 2. 2011, č.j. 22 C 290/2005-412, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci 40.000,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, v němž navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání žalovaní uvedli, že považují dovolání za nepřípustné, a navrhli, aby jej dovolací soud odmítl a přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací posoudil dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (dále jen "o. s. ř.") a shledal, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.

Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Jelikož napadeným rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 40.000,- Kč, tedy nedosahujícím zákonné hranice 50.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena [§ 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.], o čemž byli účastníci v usnesení odvolacího soudu náležitě poučeni.

Nejvyšší soud proto podle § 218 písm. c) ve spojení s § 243b odst. 5 větou první o. s. ř. dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhrada nákladů nepřísluší, neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a vyjádření žalovaných k dovolání, které se zabývá pouze přípustností dovolání z hlediska § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ač přípustnost dovolání je zákonem výslovně vyloučena ustanovením § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., nelze považovat za úkon účelně provedený k ochraně práv žalovaných.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. září 2012

JUDr. Robert Waltr
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/25-CDO-1322/2012-1)