# Nejvyšší soud, sp. zn. 24 Cdo 813/2022

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 24 Cdo 813/2022
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.813.2022.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 3. 2022
- Datum zveřejnění: 13. 6. 2022
- Klíčová slova: Poplatky soudní, Dovolání
- Dotčené předpisy: § 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb.; § 4 odst. 1 písm. c) předpisu č. 549/1991 Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

A. J. podala dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2020, č. j. 15 Co 480/2019-517. Podáním dovolání jí vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů; k tomu také srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2015, sp. zn. 21 Cdo 543/2015], který činí podle položky 23 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků 7 000 Kč.

Přestože dovolatelka žádala o osvobození od soudních poplatků, byla povinna soudní poplatek z dovolání uhradit, neboť usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. 1. 2022, č. j. 50 P 454/2013-822, které bylo k jejímu odvolání potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze 5 ze dne 16. 2. 2022, č. j. 15 Co 45/2022-832, jí nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků z důvodu, že předmětné dovolání "nesplňuje požadavek absence zřejmé bezúspěšnosti uplatňování daného práva, neboť jak sama matka v dovolání konstatuje, přípustnost dovolání je v tomto případě ex lege vyloučena" (srov. § 138 o. s. ř. a § 30 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů). Dovolatelka však dosud soudní poplatek z dovolání nezaplatila.

Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání A. J. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2020, č. j. 15 Co 480/2019-517, podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.

Pro úplnost dovolací soud dodává, že podmínka povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení ve smyslu ustanovení § 241 o. s. ř. rovněž nebyla splněna; dovolání A. J. by bylo proto i tak odmítnuto (srov. § 241b odst. 2 o. s. ř.), jelikož není podle § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/24-CDO-813/2022-1)