# Nejvyšší soud, sp. zn. 24 Cdo 3476/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 24 Cdo 3476/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.3476.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 3. 7. 2019
- Datum zveřejnění: 9. 10. 2019
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání žalovaného se odmítá.

## Odůvodnění

Dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2018 č. j. 20 Co 141/2018-98 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 25 Cdo 2829/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 3960/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015 sp. zn. 30 Cdo 113/2014, uveřejněné pod číslem 74/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, a z nich vyplývající závěr, že právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení, do něhož vstupuje, není dán ani jeho případným majetkovým zájmem na výsledku řízení, přičemž tak je tomu i v projednávané věci).

Nejvyšší soud se přípustností dovolání žalovaného zabýval z hlediska ustanovení § 237 o. s. ř., jelikož se jednalo o otázku vyplývající z aplikace procesního práva (občanského soudního řádu), takže skutečnost, že se tak děje v řízení, kde proti meritornímu rozsudku dovolání přípustné není [srov. § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] je nerozhodná (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013 sp. zn. 30 Cdo 1510/2013, uveřejněné pod č. 39 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného na základě výše uvedeného podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto dovolacího řízení, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/24-CDO-3476/2018-1)