# Nejvyšší soud, sp. zn. 23 Nd 394/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 23 Nd 394/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:23.ND.394.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 1. 2013
- Datum zveřejnění: 12. 2. 2013
- Klíčová slova: Přikázání věci (delegace)
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 Cm 12/2001 se nepřikazuje jinému soudu.

## Odůvodnění

Žalobce v podání ze dne 9. 12. 2011 navrhl, aby Nejvyšší soud s odkazem na ust. § 12 odst. 1 o. s. ř. přikázal projednání a rozhodnutí věci vedené dosud u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 Cm 12/20001 jinému soudu, a to Krajskému soudu v Plzni.
V odůvodnění návrhu žalobce zejména uvedl, že podjatou je soudkyně tohoto soudu Mgr. Jana Martínková, neboť vydala rozhodnutí (usnesení ze dne 24. 11. 2011, č. j. 9 Cm 12/2011-18), jímž zamítla návrh na předběžné opatření, v jehož odůvodnění fakticky rozhodla ve věci samé, a to bez nařízení jednání, ukončení dokazování, vyhlášení rozhodnutí atd., tím vyjádřila svůj poměr k věci i účastníkům,

Podle žalobce je též podjatý Krajský soud v Ostravě jako celek, neboť nezákonně prostřednictvím masmédií informoval účastníky řízení (žalované) o podání návrhu na vydání předběžného opatření.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušenému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (Krajskému soudu v Plzni) z důvodu nutnosti, návrh žalobce na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu.

Podle § 12 odst. 1 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučení (§ 14, § 15 odst. 2, § 16a o. s. ř.), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně.

V posuzovaném případě Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 9. 2012, č. j. NCo 37/2012-89 rozhodl, že soudkyně Krajského soudu v Ostravě, Mgr. Jana Martínková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 Cm 12/2011.

Za situace, kdy soudci (soudce) vůči nimž byla vznesena námitka podjatosti, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, nemůže přicházet v úvahu delegace nutná (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Nd 14/2001). Přikázání věci jinému soudu přichází totiž v úvahu, jak to vyplývá z ust. § 12 odst. 1 o. s. ř., až poté, co bylo pravomocně rozhodnuto, že z projednávání a rozhodnutí v dané věci jsou vyloučeni všichni soudci příslušeného soudu, a proto tento soud nemůže o věci jednat (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Nd 335/2001).

Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti neshledal, že by byly naplněny podmínky stanovené v ust. § 12 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby věc přikázal jinému soudu, a proto návrhu žalobce nevyhověl a věc jinému soudu nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. ledna 2013

JUDr. Ing. Jan H u š e k

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/23-ND-394/2012-1)