# Nejvyšší soud, sp. zn. 23 Nd 310/2014

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 23 Nd 310/2014
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:23.ND.310.2014.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 8. 2015
- Datum zveřejnění: 26. 10. 2015
- Klíčová slova: Příslušnost soudu místní
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 82/2011 se nepřikazuje Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku.

## Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 2 domáhá po žalovaných zaplacení částky 2 254 000 Kč s příslušenstvím.

Podáním ze dne 4. srpna 2011 navrhla druhá žalovaná, aby byla věc přikázána z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu ve Frýdku Místku, který je též místně příslušný podle § 87 odst. 1 písm. b) o. s. ř, neboť věc bude u tohoto soudu projednána hospodárněji, jelikož tři účastníci řízení jsou zastoupení advokáty z okresu Frýdek-Místek.

K návrhu druhé žalované na přikázání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku z důvodu vhodnosti se vyjádřily žalobkyně a třetí žalovaná. Zatímco třetí žalovaná s tímto návrhem souhlasí, z vyjádření žalobkyně nelze její souhlas dovodit.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, jemuž má být věc přikázána, návrh druhé žalované na přikázání věci jinému soudu posoudil a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dle § 12 odst. 2 o. s. ř.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen mimořádně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V nyní posuzované věci nelze z vyjádření žalobkyně, která má bydliště v Praze a u níž by se delegace věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku mohla projevit nepříznivě v jejích poměrech, a to i vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, dovozovat souhlas s delegací této věci.

Nejvyšší soud České republiky proto návrhu druhé žalované na přikázání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. srpna 2015

JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/23-ND-310/2014-1)