# Nejvyšší soud, sp. zn. 23 Cdo 899/2014

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 23 Cdo 899/2014
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2014:23.CDO.899.2014.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 6. 2014
- Datum zveřejnění: 15. 7. 2014
- Dotčené předpisy: § 10 předpisu č. 168/1999Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 18 440 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Kozáka, advokáta se sídlem Pelhřimov, Příkopy 25.

## Odůvodnění

(§ 243f odst. 3 občanského soudního řádu - dále jen "o. s. ř.")

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 26. srpna 2013, č. j. 15 Co 481/2013-225, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva ve smyslu § 237 o. s. ř., jestliže dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání v nesprávném právním posouzení soudu založeném na skutkových zjištěních soudu o příčině dopravní nehody a vzniku škody, s nimiž dovolatelka nesouhlasí. Napadá závěr obou soudů, kdy oba soudy shodně považovaly za důkazně podložené, že příčinou vzniku dopravní nehody byl epileptický záchvat žalovaného. S ohledem na zjištěnou příčinu vzniku dopravní nehody proto soudy dospěly v souladu se zákonem závěru, že žalobkyně nemá vůči žalovanému nárok na náhradu za poskytnuté pojistné plnění poškozenému podle § 10 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nebyla-li prokázána příčinná souvislost mezi vznikem škody při dopravní nehodě a porušením povinnosti spočívající v řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1583/2010, dospěl k závěru, že otázka existence příčinné souvislosti je předně otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění.

Nejvyšší soud setrval na uvedeném závěru i v rozhodnutí ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 23 Cdo 2136/2013, v němž rovněž dovodil, že námitkami k neexistenci příčinné souvislosti mezi vznikem škody a porušením určité právní povinnosti dovolatelka polemizuje se skutkovými závěry soudu, z nichž bylo dovozeno, že příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vzniklou škodou není. Obě rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz.

Z uvedeného vyplývá, že skutkové závěry o existenci či neexistenci příčinné souvislosti mezi vznikem škody a porušením určité právní povinnosti nemohou být v dovolacím řízení s úspěchem zpochybňovány, nezávisí-li rozhodnutí odvolacího soudu na vyřešení právní otázky.

Pokud dovolatelka nesouhlasí s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, které bylo založeno na tom, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, nutno konstatovat, že ani tato námitka nemůže založit přípustnost dovolání, neboť rozhodnutí obou soudů je v souladu s právní úpravou nároku na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) a hlavní zásadou, která ovládá rozhodování o nákladech řízení, a to zásadou úspěchu ve sporu a zásadou odpovědnosti za výsledek.

Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. června 2014

JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/23-CDO-899/2014-1)
