# Nejvyšší soud, sp. zn. 23 Cdo 3882/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 23 Cdo 3882/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.3882.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 9. 2016
- Datum zveřejnění: 20. 12. 2016
- Klíčová slova: Zastavení řízení
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 3 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 39.930 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její právní zástupkyně.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. července 2015, č. j. 14 Cm 171/2002-751, zamítl žalobu na zaplacení částky 16.439.000 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé v rozsahu, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení 10.342.786,70 Kč, potvrdil (první výrok). Ve zbývající části výroku I. rozsudek změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.096.213,30 Kč s příslušenstvím ve výroku blíže specifikovaným (druhý výrok). Dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení vedeného ve všech jeho dosavadních stupních (třetí výrok) a o tom, že stát nemá proti žádné z účastnic právo na náhradu nákladů řízení (čtvrtý výrok).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná v zákonné lhůtě dovolání, které následně vzala zpět podáním ze dne 19. srpna 2016, doručeným Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") dne 26. srpna 2016. Žalovaná v uvedeném podání sdělila, že z důvodu uzavření dohody o prominutí části dluhu mezi žalobkyní a žalovanou bere zpět své dovolání a rovněž žádost o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalovaná zažádala o vrácení zákonné části uhrazeného soudního poplatku spojeného s podáním dovolání.

Dle obsahu spisu se žalobkyně k dovolání žalované vyjádřila podáním ze dne 1. srpna 2016.

Z důvodu zpětvzetí dovolání žalovanou Nejvyšší soud dovolací řízení v záhlaví označené věci podle ustanovení § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. zastavil.

Nejvyšší soud nerozhodoval o žádosti žalované na vrácení soudního poplatku z dovolání, neboť ve věcech poplatků za řízení před dovolacím soudem rozhoduje soud, který rozhodl o věci v prvním stupni (srov. § 3 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. září 2016

JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/23-CDO-3882/2016-1)