# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Nd 56/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 22 Nd 56/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:22.ND.56.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 3. 2012
- Datum zveřejnění: 4. 4. 2012
- Klíčová slova: Přikázání věci (delegace)
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 31 C 64/2011, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.

## Odůvodnění

Žalobce u Okresního soudu v Ostravě podal žalobu o určení zániku pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 16. srpna 2010, č. j. 32 C 172/2010-5, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 7.
Žalobce navrhl, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Ostravě, který je blíže jeho bydlišti. Návrh odůvodnil špatným zdravotním stavem. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Místně příslušný soud předložil návrh podle § 12 odst. 3 občanského soudního řádu (dále "o. s. ř.") Nejvyššímu soudu.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Ostravě a Obvodnímu soudu pro Prahu 7 návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.

Skutečnost uváděná žalobcem ovšem není natolik významná a výjimečná, aby dostatečně odůvodnila průlom do zásady zákonného soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 186, podle něhož odkaz na špatný zdravotní stav nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu). Okolnost, že cesta k příslušnému soudu je pro účastníka spojena s různými obtížemi, je spíše běžná a nemůže sama o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit.

Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Ostravě nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. března 2012

JUDr. František Balák
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-ND-56/2012-1)