# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Nd 263/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 22 Nd 263/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:22.ND.263.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 10. 2012
- Datum zveřejnění: 31. 10. 2012
- Klíčová slova: Přikázání věci (delegace)
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 74/2012 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze, jehož místní příslušnost k projednání a rozhodnutí této věci vyplývá z § 87 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu (dále "o. s. ř."), předložil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu (§ 12 odst. 2 a 3 o. s. ř.). Podáním z 30. 5. 2012 žalovaný navrhl, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci. Návrh odůvodnil tím, že podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 26. března 2012, č. j. 24 Cm 74/2012-9. V těchto námitkách poukázal mimo jiné na nesoulad částky uvedené na směnce a stavem závazku podle účetnictví směnečného dlužníka a vyjádřil se k okolnostem avalu směnky, kdy šlo o tzv. bianco směnku k zajištění závazku. Dále uvedl, že k prokázání svých tvrzení může navrhnout i výslech svědků, kteří žijí nebo pracují v Brně, popřípadě v Olomouci, kde měl směnečný dlužník svoji provozovnu. V obvodu Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci má žalovaný také bydliště (směnku podepsal jako aval).
Žalobkyně s návrhem žalovaného nesouhlasí. Zdůraznila, že návrh podala u místně příslušného soudu podle § 87 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Žalovaný v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu výslech svědků nenavrhl, není zřejmé, o jaké osoby se má jednat a zda bude jejich výslech účelný. Přikázání věci navrhovanému soudu nepovažuje za vhodné ani z hlediska hospodárnosti, neboť by jí náklady řízení vzrostly o cestovné jejího zástupce.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci.

Takové okolnosti zjištěny nebyly. Skutečnost, že žalovaný má bydliště v obvodu Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, sama o sobě nemůže být důvodem pro přikázání věci tomuto soudu. Žalobkyně namísto obecného soudu žalovaného založila místní příslušnost Městského soudu v Praze podle § 87 odst. 1 písm. e) o. s. ř. jako soudu na výběr daného. Zákon sám tak přihlíží k tomu, že jde o soud, který provede řízení při respektování hospodárnosti řízení. Bez významu je argumentace žalovaného, že může navrhovat výslech svědků, kteří žijí v obvodu Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, neboť dosud výslech žádného svědka nenavrhl. Žalobkyně navíc s přikázáním věci nesouhlasila.

Nejvyšší soud tedy návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, nepřikázal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. října 2012 JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-ND-263/2012-1)