# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Cdo 58/2004

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 22 Cdo 58/2004
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:22.CDO.58.2004.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 2. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Městský soud v Brně (dále jen "soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 7. května 1999, č. j. 49 C 62/97-66, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 17. září 1999, č. j. 49 C 62/97-79, zamítl námitky žalobců J. Š. a S. Š. (který poté zemřel 8. 8. 1999), "proti výstavbě drobné stavby ze strany žalovaných, a to plotu mezi pozemky parc. č. 2160 a parc. č. 2162 v k. ú. M. v provedení bílá cihla do výše dvou metrů v úseku od garáže žalobců směrem do ulice Š., jak je místo stavby označeno na snímku pozemkové mapy ze dne 23. 12. 1986, tj. v součásti spisu Stavebního úřadu ÚMČ B. - M. a O. č. j. 3692/96", a dále rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 28. května 2002, č. j. 15 Co 92/2000-97, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že rozhodl, že výše specifikované námitky žalobců jsou důvodné. Dále rozhodl o nákladech řízení. V odůvodnění rozsudku výslovně uvedl, že věc projednal a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění části dvanácté, hlavy I, bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. V poučení o opravném prostředku uvedl, že "proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni."

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná 2) dovolání, k němuž se žalobkyně nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že žalovaná 2) podala dovolání opožděně. Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. V dané věci odvolací soud, jak shora uvedeno, svoje rozhodnutí vydal po řízení provedeném podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, tedy podle dosavadních právních předpisů a Nejvyšší soud proto o dovolání rozhoduje podle občanského soudního řádu účinného před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen "OSŘ").

Podle § 240 odst. 1 OSŘ může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Rozsudek odvolacího soudu v dané věci nabyl právní moci 8. 7. 2002. Ve smyslu § 57 odst. 2 OSŘ byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání čtvrtek 8. 8. 2002. Pokud tedy dovolatelka předala osobně dovolání podatelně soudu prvního stupně 14. 8. 2002, podala je opožděně.

Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možno ji prodloužit. Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. a) OSŘ opožděné dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že neúspěšná žalovaná 2) nemá právo na jejich náhradu a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. února 2004

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-CDO-58/2004-1)