# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Cdo 5166/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 22 Cdo 5166/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:22.CDO.5166.2017.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 1. 2018
- Datum zveřejnění: 21. 2. 2018
- Klíčová slova: Odklad vykonatelnosti
- Dotčené předpisy: § 243 písm. a) o. s. ř.

## Výrok

Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2017, č. j. 35 Co 227/2017-392, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

## Odůvodnění

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále "soud prvního stupně") ze dne 11. 1. 2017, č. j. 12 C 70/2016-360, byla žalované (dále "dovolatelka") uložena povinnost vyklidit pozemek - zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr, způsob ochrany - památkově chráněné území, a pozemek - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova - občanská vybavenost, způsob ochrany - památkově chráněné území, vše v obci P. a katastrálním území Ž., a vyklizené je předat žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žalobkyni nebyla náhrada nákladů řízení přiznána (výrok II.).

Městský soud v Praze (dále "odvolací soud") k odvolání žalované rozsudkem ze dne 5. 9. 2017, č. j. 35 Co 227/2017-392, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. jej změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I.). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu doručenému dovolatelce dne 18. 9. 2017 bylo podáno dovolání, jež bylo doručeno do datové schránky soudu prvního stupně dne 30. 9. 2017. Dovolatelka vymezuje přípustnost dovolání odkazem na ustanovení § 237 občanského soudního řádu (dále "o. s. ř.") a klade tři otázky hmotného práva, na jejichž řešení rozsudek odvolacího soudu spočívá, pročež tyto neměly být v rozhodovací praxi dovolacího soudu v dovolatelkou popisované podobě vyřešeny. Uplatňuje současně dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci.

V rámci podaného dovolání dovolatelka současně navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Má za to, že neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) jí hrozí závažná újma. Tu shledává v pozbytí možnosti nemovité věci užívat pro případ, že by její dovolání bylo úspěšné. Vykonáním rozsudku odvolacího soudu by dovolací řízení pozbylo smyslu a pro žalovanou by znamenalo faktickou ztrátu sporu, která by nebyla odčinitelná ani tehdy, byl-li by rozsudek odvolacího soudu, popřípadě i rozsudek soudu prvního stupně, dovolacím soudem zrušen. Odklad vykonatelnosti se nijak nedotkne nejen práv třetích osob, ale ani žalobkyně, která v současné době nemůže nemovité věci pro rozpor s územním plánem užívat. Žalovaná žalobkyni přitom nijak neomezuje v provádění prací směřujících k naplnění budoucího záměru budovu, jež je součástí jednoho z pozemků, rekonstruovat.

Žalobkyně v rámci podaného vyjádření k dovolání nesouhlasila s tím, aby byla vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu odložena. Poukázala na skutečnost, že odkladem vykonatelnosti by byla poškozena na svých právech již tím, že by nemohla v dohledné době realizovat záměr nemovité věci užívat a nebyla by zbavena povinnost platit nájemné za užívání jiného objektu.

Podle ustanovení § 243 o. s. ř. ve znění účinném do 29. 9. 2017, jež je pro dovolací řízení rozhodné s ohledem na datum vyhlášení rozsudku odvolacího soudu dne 5. 9. 2017 (srovnej část první, článek II, bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.

S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř.,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).

Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá povinnosti k nepeněžitému plnění (vyklizení nemovité věci nesloužící k bydlení), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující, do jaké míry lze reparovat jinak právně bezvadné důsledky neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce v poměrech povinného (dovolatele), byl-li by v dovolacím řízení úspěšný.

Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz), že dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podala je žalovaná jako účastník, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněného pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř., podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy, která dovolatelce hrozí, je objektivně dána povahou řízení o vyklizení nemovité věci, kdy důsledek neprodleného výkonu rozhodnutí nebo exekuce znamená fyzické opuštění věci a nemožnosti ji napříště užívat i tehdy, byla-li by dovolatelka v řízení před dovolacím soudem úspěšná.

Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícímu proti rozhodnutí ve věci samé) rozhodl, že vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2017, č. j. 35 Co 227/2017-392, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci [§ 243 písm. a) o. s. ř.].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-CDO-5166/2017-2)