# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Cdo 4053/2013 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 22 Cdo 4053/2013 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:22.CDO.4053.2013.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 12. 12. 2013 - Datum zveřejnění: 6. 1. 2014 - Dotčené předpisy: § 104 odst. 1 o. s. ř.; § 243c odst. 1 o. s. ř. ## Výrok I. Řízení o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. srpna 2013, č. j. 57 Co 687/2013-69, se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. ## Odůvodnění Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 9. května 2012, č. j. 25 C 121/2011-33, ve znění opravného usnesení ze dne 18. září 2012, č. j. 25 C 121/2011-44, uložil žalovanému povinnost vydat žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku typově označené měřící zařízení umístěné na adrese O., M., a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalovaný podal proti tomuto rozsudku odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě. Podáním ze dne 26. srpna 2013, doručeným Krajskému soudu v Ostravě, vzal žalobce svůj návrh na vydání věci zpět, neboť žalovaný dne 15. března 2013 splnil svoji povinnost a měřící zařízení žalobci vydal. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 29. srpna 2013, č. j. 57 Co 687/2013-69, žalovaného vyzval, aby se ve lhůtě tří dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí se zpětvzetím žaloby a současně ho poučil, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude soud předpokládat, že se zpětvzetím souhlasí. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě podal žalobce odvolání. Odvolání je řádným opravným prostředkem, který lze podat proti rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon výslovně nevylučuje (§ 201 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - dále jen "o. s. ř.") Ze skutečnosti, že odvoláním lze napadnout rozhodnutí, které vydal soud v řízení v prvním stupni, pak samozřejmě vyplývá, že "rozhodnutí krajského soudu a vrchního soudu vydaná v odvolacím řízení (§ 10) nelze napadnout odvoláním; to platí nejen u rozhodnutí, jimiž se přímo rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, ale také o usneseních vydávaných v průběhu odvolacího řízení, jako jsou např. usnesení o pořádkovém opatření, zejména usnesení o uložení pořádkové pokuty, usnesení o procesním nástupnictví v odvolacím řízení podle § 211, § 107 a 107a, usnesení o povinnosti účastníků složit zálohu na provedení důkazu, usnesení o přiznání odměny znalci, a další" [viz. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 - 376. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1592 (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 1998, sp. zn. 2 Cdon 1037/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 15, ročník 1998, pod číslem 102, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 139, ročník 2002, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. prosince 2012, sp. zn. 32 Cdo 2323/2012)]. Jde o tzv. jednostupňová rozhodnutí, k nimž lze podřadit i rozhodnutí, kterým odvolací soud vyzývá účastníka, aby se vyjádřil k procesnímu úkonu (zpětvzetí žaloby) učiněnému druhým účastníkem řízení. Z uvedeného vyplývá, že zákon upravuje funkční příslušnost k rozhodnutí o odvolání jen pro případ, že v prvním stupni rozhodovaly podle předpisů o věcné příslušnosti okresní nebo krajské soudy. K rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutím odvolacích soudů občanský soudní řád funkční příslušnost neupravuje, neboť není již pojmově možná. Jestliže přesto žalovaný žádá o "odvolací přezkum" usnesení odvolacího soudu, nezbylo než řízení o takovém návrhu zastavit podle § 104 odst. 1 o. s. ř. pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit (nedostatek funkční příslušnosti). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. prosince 2013 JUDr. Jiří S p á č i l, CSc. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-CDO-4053/2013-1)