# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Cdo 2541/2000 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 22 Cdo 2541/2000 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.2541.2000.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 18. 1. 2001 - Datum zveřejnění: 31. 12. 2009 ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení. ## Odůvodnění Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací shora označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. března 2000, čj. 15 C 36/2000-12, jímž bylo zastaveno řízení pro nezaplacení soudního poplatku a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Dále odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Žalobce s podáním žaloby, ani k výzvě soudu, kterou převzal 16. 2. 2000 a opětovně 25. 2. 2000 jeho právní zástupce, nezaplatil soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení, ačkoliv byl poučen o možnosti zastavení řízení (s poukazem na ustanovení § 2 odst. 1 písm.a/, § 4 písm. a/, § 7 odst. 1, § 9 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ve znění před novelou provedenou zák. č. 30/2000 Sb. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení § 238a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a dále uvádí, že se jedná o věc po právní stránce zásadního významu. Namítá, že v posuzované věci soud prvního stupně výzvou vyměřil soudní poplatek chybně, když žalobce se domáhá pouze dispozice s věcí, nikoli určení vlastnictví. Předmět sporu nelze vyčíslit a je nutno postupovat podle položky 1b) sazebníku soudních poplatků. Nesouhlasí ani s názorem, že výzva není rozhodnutím, které je možno napadnout řádným opravným prostředkem. Pokud není dána možnost odvolání proti rozhodnutí o výši poplatku a termínu splatnosti byla porušena zásada, že proti každému rozhodnutí soudu je možné podat opravný prostředek. Navrhl, aby bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení) zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 29. června 2000, Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen "o. s. ř."). Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněným a řádně zastoupeným účastníkem řízení (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.), nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Takové vady žalobce nenamítal a dovolacím soudem nebyly zjištěny. Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně a nejedná se o rozhodnutí ve věci samé, je dovolání přípustné jen za naplnění předpokladů uvedených v § 238a odst. 1 písm. d) o. s. ř. Podle § 238a odst. 1 písm. d) o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu. Tak tomu v daném případě nebylo. Pokud žalobce dovozoval přípustnost z § 238a odst. 1 písm. a) o. s. ř., pak toto ustanovení upravuje přípustnost proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně. Přípustnost nemůže být dána ani podle § 239 odst. 2 o. s. ř. už jen proto, že v dané věci nejde o usnesení ve věci samé. Nejvyšší soud proto, dovolání jako nepřípustné odmítl /§ 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř./. Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalovaným náklady nevznikly (§ 243b odst. 4, § 224 odst. l, § 151 odst. l a § l42 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18.ledna 2001 JUDr. Marie R e z k o v á, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-CDO-2541/2000-1)