# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Cdo 2126/2005

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 22 Cdo 2126/2005
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.2126.2005.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 9. 2005
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 18. května 2005, č. j. 47 Co 286/2003-130, zrušil rozsudek Městského soudu v Brně (dále "soud prvního stupně") ze dne 18. 4. 2003, č. j. 50 C 252/2000-89, ve výroku, jímž byla proti prvnímu žalovanému žaloba zamítnuta a v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I.). Ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně mezi žalobkyní a prvním žalovaným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II.) a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalobkyní a prvním žalovaným (výrok III.).

Dalším usnesením ze dne 18. května 2005, č. j. 47 Co 286/2003-132, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 18. 4. 2003, č. j. 50 C 252/2000-89, ve výroku, jímž byla proti druhému žalovanému žaloba zamítnuta a v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I.). Ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně mezi žalobkyní a druhým žalovaným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II.) a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalobkyní a druhým žalovaným (výrok III.).

Proti v pořadí prvnímu usnesení ze dne 18. května 2005, č. j. 47 Co 286/2003-130, podala žalobkyně do výroků o nákladech řízení dovolání a navrhla, aby toto usnesení odvolacího soudu bylo ve výrocích II. a III. zrušeno a věc vrácena v tomto rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný 1) se k dovolání nevyjádřil.

Po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu z 18. 5. 2005, č. j. 47 Co 286/2003-130, (když v pořadí druhé usnesení odvolacího soudu z 18. 5. 2005, č. j. 47 Co 286/2003-132, dovoláním nebylo napadeno) bylo podáno oprávněnou osobou včas, dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. l OSŘ).

Podmínky přípustnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu jsou upraveny v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a § 239 OSŘ.

Dovolatelka dovoláním napadá výroky usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení. Nejde tak o rozhodnutí ve věci samé nebo o případy uvedené v § 238, § 238a a § 239 OSŘ.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení není přípustné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné, bylo dovolacím soudem podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. l OSŘ, neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů nemá právo a žalovanému 1) v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. září 2005

JUDr. Marie Rezková,v.r.

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-CDO-2126/2005-1)