# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Cdo 1673/2001

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 22 Cdo 1673/2001
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1673.2001.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 10. 2001
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 218 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud v Hodoníně (dále jen "soud prvního stupně\") rozsudkem ze dne 10. srpna 1998, č. j. 5 C 1462/92-105, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k rodinnému domku čp. 663 na stavební ploše parc. č. 1838, stavební ploše parc. č. 1838, zahradě parc. č. 1837 a parcele č. 935/2 v katastrálním území M. zapsaných na listu vlastnictví č. 1841 u Katastrálního řadu v H. (výrok I.) a rozhodl, že výše uvedené nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně, která je povinna zaplatit žalovanému částku 220.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Žalovanému dále uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení (výrok III.) a rozhodl soudním poplatku (výrok IV.).

Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. dubna 2001, č. j. 15 Co 548/98-135 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a II. Ve výroku III. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jímž napadla výrok o nákladech řízení. Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl v napadené části zrušen a věc byla v rozsahu zrušení vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud v řízení o dovolání postupoval podle procesních předpisů platných ke dni 31. 12. 2000 (Hlava první, bod 17 zákona č. 30/2000 Sb.).

Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V dané věci směruje dovolání proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky. O nákladech řízení rozhoduje soud z úřední povinnosti a tento výrok musí zásadně obsahovat každé rozhodnutí soudu (rozsudek, usnesení), jímž se řízení u něj končí. Část rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení má povahu usnesení, byť byla učiněna v rozsudku, jímž se řízení u tohoto soudu skončilo (§ 151 odst. 1 OSŘ).

Podle § 238a odst. l písm. a) OSŘ je přípustné dovolání proti unesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí mimo jiné, jde-li o usnesení o nákladech řízení.

Dovolání je podle § 237 odst. l OSŘ přípustné proti každému rozhodnutí dovolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Takové vady dovolatelka nenamítala a ze spisu nebyly zjištěny.

Dovolací soud proto dovolání odmítl jako nepřípustné podle § 243b odst. 4 ve spojení s § 218 odst. l písm. c) OSŘ.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 OSŘ za použití ustanovení § 224 odst. l, § 151 odst. l a § 142 odst. l OSŘ, když žalobci jako úspěšnému účastníku řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. října 2001

JUDr. Marie R e z k o v á, v.r.

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-CDO-1673/2001-1)