# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Cdo 1265/2004

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 22 Cdo 1265/2004
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:22.CDO.1265.2004.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 7. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud ve Vsetíně (dále jen "soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 21. prosince 2001, č. j. 8 C 244/99-86, zamítl žalobu, "aby žalovaná byla povinna odstranit z parcely č. 10432 zapsané na LV č. 1098 pro obec a k. ú. N. H. 1 ks veřejného osvětlení a zároveň zakázal žalované vstup na tento pozemek", a dále rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. ledna 2003, č. j. 8 Co 903/2002-131, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně "v napadené části, t. j. v odstavci I. výroku ohledně požadavku na odstranění z parcely č. 10432, zapsané na LV č. 1098 pro obec a k. ú. N. H. 1 ks veřejného osvětlení a ohledně požadavku vyslovit zákaz vstupu žalované strany na tento pozemek od doby odstranění 1 ks veřejného osvětlení a v další napadené části, t. j. v odstavci II. výroku". Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání. Rozsudek, jak uvedl, "napadá v plném rozsahu" s tím, že "dovolání je přípustné s ohledem na ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) OSŘ a je podáno z důvodu § 241a odst. 2 písm. a)", neboť "odvolací soud nepřizval k jednání před odvolacím soudem navrhovatele, ač v předvolání advokátovi sdělil v části upozornění, že zastupovaný účastník řízení je k jednání předvolán samostatným předvoláním. Zastupovaný účastník však předvolání neobdržel, řízení se nezúčastnil a celé řízení je tímto postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci". Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu jen pokud to zákon připouští. Proto Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a řádně zastoupeným účastníkem řízení (§ 240, § 241 občanského soudního řádu - dále jen "OSŘ"), zkoumal, zda jde o dovolání přípustné. Dovolání žalobce v dané věci přípustné není.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje § 237 OSŘ. Žádné ze zákonných ustanovení však nepřipouští dovolání z důvodu postupu vytýkanému dovolatelem odvolacímu soudu. Tvrzená vada by byla vadou řízení, ke které by bylo možno přihlédnout jen v případě, že dovolání by bylo přípustné, sama však přípustnost dovolání založit nemůže. Dovolatelem uvedené výhrady by mohly za splnění zákonných podmínek zakládat podmínky pro žalobu pro zmatečnost ve smyslu § 229 odst. 3 OSŘ, podle něhož takovou žalobou může účastník napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Dovolací soud proto o dovolání v dané věci rozhodl tak, že je jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ, neboť žalované v souvislosti s dovoláním náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. července 2004

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-CDO-1265/2004-1)