# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Cdo 1242/2005

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 22 Cdo 1242/2005
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.1242.2005.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 5. 2005
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 236 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.; § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud v Blansku (dále "soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 29. dubna 2004, č. j. 7 C 315/2000-205, pod bodem I. výroku připustil rozšíření žaloby, pod bodem II. výroku zrušil podílové spoluvlastnictví účastnic k blíže označeným nemovitostem. Pod bodem III. do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu v B. na LV č. 26 pro obec a kat. území B., a to objekt bydlení č. p. 1 na pozemku parc. č. st. 41 - zastavěná plocha a pozemky parc. č. st. 41 - zastavěná plocha, parc. č. st. 130 - zastavěná plocha, parc. č. 32/1 - zahrada, parc. č. 34/1, parc. č. 34/2 - zahrada, parc. č. 34/6 zahrada, parc. č. 34/7 - ostatní plocha, ostatní komunikace, parc. č. 34/7 - ostatní plocha, manipulační plocha. Pod bodem IV. přikázal do výlučného vlastnictví žalované nemovitosti zapsané tamtéž, a to pozemky ve zjednodušené evidenci původ pozemkový katastr parcelních čísel 150, 151, 190, 191, 192, 243, 244, 396, 397, 398, 399, 534, 535/1, 536, 538/1, 542. Pod bodem V. uložil žalobkyni, aby zaplatila žalované na vyrovnání podílu částku 219 241,50 Kč, a pod body V. až VIII. rozhodl o nákladech řízení.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 27. července 2004, č. j. 7 C 315/2000-214, odvolání žalované jako opožděně podané zamítl. Odvolání podané proti tomuto usnesení žalovanou soud prvního stupně posoudil jako návrh na prominutí zmeškání lhůty a usnesením ze dne 15. října 2004, č. j. 7 C 315/2000-219, zrušil své dřívější usnesení z 27. 7. 2004 s tím, že ve včasném podání odvolání žalované zabránila objektivní překážka.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 1. února 2005, č. j. 37 Co 50/2005-225, odvolání žalované odmítl jako opožděně podané a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaná podala odvolání 17. 7. 2004 po uplynutí lhůty k podání odvolání, která uplynula 16. 7. 2004, a že podmínky k prominutí zmeškání lhůty nebyly splněny, neboť žalovaná spolu s odvoláním a ani do patnácti dnů po odpadnutí překážky (od 17. 7. 2004, kdy podala odvolání) nepodala návrh na prominutí zmeškání lhůty.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítá, že překážka (nemoc), která jí bránila včas podat odvolání, odpadla 10. 8. 2004. Odvolání 17. 7. 2004 za ni podala její dcera, neboť ona s ohledem na zdravotní stav, který ji upoutal na lůžko, nebyla schopna tak sama učinit. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále "OSŘ") lze dovolání napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 OSŘ. Žádné z těchto zákonných ustanovení však nepřipouští dovolání proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí dovolání pro opožděnost (§ 218a OSŘ).

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl [§ 243b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni náklady dovolacího řízení nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. května 2005

JUDr. František Balák,v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-CDO-1242/2005-1)